Na MFF v Torontu se nerozdávají statutární ceny federace filmových festivalů, nejprestižnější ocenění jedné z největších přehlídek na světě udělují diváci. Vítěz si může dělat vysoké naděje na následující oscarové nominace. Letos si z Toronta odváží triumf domácí režisér David Cronenberg s dalším thrillerem Východní sliby, ve kterém teče krev, řezníci chladnokrevně podřezávají oběti a mrtvoly polehávají leckde po zemi. Jeho film mísí napětí, svérázné charaktery a erotismus, používá známou filmovou figuru - naivní, zranitelnou a krásnou ženu v prostředí terorizujícího zločinu.

Jen tentokrát je příběh osamělé ženy a nemocniční ošetřovatelky zasazený do Londýna a do jeho nepříliš bezpečných ulic, ve kterém dojde ovšem i na gangstery z dalekého východu. Anna (Naomi Watts) se vydává po stopách pacientky z Ruska, která umře při porodu na operačním sále, aby našla pro novorozeně její rodinu. Přitom se ovšem nebezpečně zaplete do hýřivého i temného prostředí ruské mafie.

Jakmile nahlédne do jejích zločinů, stane se pro ní život krajně nebezpečný. Zajímavé je, že Rusy si tu zahrálo několik francouzských herců, včetně Vinceta Cassela. V hereckém ansáblu se objeví i Viggo Mortensen, který hrál v předchozím Cronenbergově filmu Historie násilí.

V centru pozornosti Mexiko

Na druhém místě skončil Jason Reitman s filmem Juno a dále protiválečný dokument Body of War Phila Donahueho a Ellen Spiro. Cena pro objev festivalu jde mexickému filmu Cochochi, za nímž stojí filmařská dvojice Israel Cárdenas a Laura Amelia Guzmán. Oba líčí dojemné podobenství dvou školáků, Tonyho a Evarista, kteří jsou vysláni doručit balíček do daleké komunity, ale přitom zabloudí, ztratí koně a nakonec sami sebe, aby naopak poznali úplně nový svět.

O to, že v Mexiku se točí dobré filmy, svědčil i fakt, že i porota filmových kritiků FIPRESCI ocenila další mexický film Zónu Rodrigo Pla. Ten zase mísí prvky thrilleru s realistickým vylíčením té skličující strany mexické společnosti.

Nakonec Kanada

Domácí kanadské ceny si rozebrali renomovaní filmaři země javorových listů, která množstvím kvalitních filmů dokazuje, že si získává respekt.

Nejlepším hraným filmem kanadské kinematografie byl svérázný portrét Můj Winnipeg, v němž avantgardní filmař Guy Maddin (natočil předtím například Nejsmutnější hudbu světa) vylíčil velmi originálně svoje rodné město.

Nejlepší kanadskou nadějí byl vyhlášen Stéphane Lafleur se snímkem Continental, film bez pistole, ve kterém meditativně sleduje příběh několika přátel, jimž zmizí v lese jeden z nich.