"Tato akce je především výchovná, nejde o klasický festival," říká prezident LFŠ Jiří Králík. Podlézání novinářům stejně jako filmovým hvězdám a celebritám se tady nedočkáte.

Týdenní akce, která je určena pro milovníky filmového umění, naopak přivítala básníky, jež představí programovou sekci Film a poezie. Z Paříže dorazil básník Petr Král, z Ostravy například Petr Hruška. Ve večerních hodinách potom Hruška s kolegy představil brněnské nakladatelství Host.

Zmatky na úvod

Na uvítanou zahrál v pátek novým návštěvníkům přímo pod širým nebem Hradišťan. Pak se - byť s problémy - rozjely filmové projekce, které se konají na sedmi místech, včetně tří letních kin. Jaké bylo překvapení například diváků filmu Petera Greenawaye Zet a dvě nuly, když poslední díl filmu běžel beze zvuku. Ti, kdož neměli sluchátka s překladem a poslouchali anglické originální znění, museli vyústění filmu odezírat jen z obrazu a ze rtů herců na plátně. Přiznávám, že to je dost obtížné.

Zet a dvě nuly je druhým hraným filmem Petera Greenawaye, někdejšího výtvarníka, který se neuživil ve své profesi, a proto se vrhnul na film. U nás známe z distribuce jeho filmy Díte z Maconu, Topení po číslech nebo Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec. Výtvarným, odtažitým a manýristickým způsobem vypráví o tom,  jaké to je, když muž o ženu přichází. Zde dokonce v zrcadlové podobě. Neboť hned dvěma mužům zemřou manželky, aby je spolu spojila osoba ženy, která stála v pozadí jejich smrti.

Postavy jsou tu více loutky, hříčky v intelektuálním pojednání o nesamozřejmosti lidského života, o fatální moci přírody a přírodních živlů nad člověkem a o mnoha dalších věcech - jen je ve filmu musí divák obtížně hledat.

Film a smrt

V pátek šel dále Kieslowského starší film Krátký film o zabíjení (1982), filozofická hříčka o vrahovi a trestu smrti jako odplaty společnosti, stejně jako Wendersův legendární film o lásce a andělech kolem nás Nebe nad Berlínem (1987).

Další téma festivalu Film a smrt zastupoval dosud poslední snímek velikána světové kinematografie Thea Angelopoulose Věčnost a den (1998). Vypráví tu o posledním dnu v životě básníka, který zároveň vzpomíná na svůj nejdůležitější den. A který tváří tvář smrti (a na pozadí věčnosti) bilancuje lidský osud a svůj život.

Začínají Mexičané

V sobotu dopoledne se rozjel profil mexické kinematografie, s velkým očekáváním byla promítnuta Ripsteinova pomalá "mexická kovbojka" Čas zemřít (1966) a Hermosilova Vášeň sestřenice B. (1975).

K zajímavým počinům patřilo u nás vůbec první uvedení i posledního filmu "trilogie odcizení" u nás známého Rakušana Michaela Hanekeho 71 Fragmentů (1996), v němž se útržkovitou formou spojují životy několika postav současnosti. A kde obraz odcizení a trápení moderního člověka může ústit i ve zdánlivě nesmyslný tragický vražedný čin.