Článek
Kromě něho měli diváci možnost vidět v Prosperovi během léta i Dušana Jamricha a Emila Horvátha. Obsazení Prospera slovenskými herci bylo dobrým nápadem. Libozvučná slovenština (v krásném překladu Ľubomíra Feldeka) ozvláštnila pro české publikum postavu vyhnaného milánského vládce a mága, podtrhla jeho výlučnost mezi ostatními postavami hry a navíc přiblížila umění tří předních osobností slovenského divadla. Každý z Prosperů byl jiný (viděla jsem jen dva, zhlédnout Emila Horvátha se mi pro nepřízeň počasí bohužel nakonec nepodařilo).
V Jamrichově Prosperovi kontrastoval mužný "jánošíkovský" zjev s citlivou něžností vůči dceři Mirandě, verše z jeho úst plynuly měkce a s příkladnou deklamací. Jamrichův Prospero měl v sobě přirozenou autoritu a noblesu vádce a zamyšlený pohled člověka stravovaného vnitřním konfliktem touhy po pomstě i odpuštění.
Hubův Prospero byl především mág, dokonale ovládající prostor jeviště, rozdmychávající i tišící bouři rozmyslnými pohyby rukou s kouzelnou holí. K dceři měl shovívavý odstup, ale dovedl se k ní chovat i velmi neotcovsky tvrdě a nesmlouvavě. Touha po pomstě se drala na povrch vzteklými gesty a jeho vztah k bývalým nepřátelům nacházel výraz v škodolibé ironii. Ke zotročenému Kalibanovi Jana Třísky se choval se směsicí vzteku, pohrdání i špatného svědomí.
Dva rozdílní Prosperové jako osobní kouzlo
Občas se nořil do svého světa, kam za ním nemohl ani jeho alter ego, duch Ariel (Adrian Jastraban vytvořil pozoruhodně chlapsky kumpánského vykonavatele Prosperovy vůle). V závěrečném monologu se Prospero měnil v herce Hubu, který se v intimním oslovení publika dovolával jeho soucitu a odpuštění. Dva rozdílní Prosperové vnášeli do inscenace své osobní kouzlo a výklad Prosperovy výlučnosti.
Na prvních čtrnáct zářijových dní vystřídá Bouři inscenace Othella v režii Petra Kracika, jež nabízí rovněž řadu zajímavých hereckých výkonů - ať už je to Michal Dlouhý v zranitelném žárlivém Maurovi, více vojácký Othello Martina Zahálky, či překvapivě komediální Jago Oldřicha Navrátila, něžná, ale cílevědomá Desdemona Lucie Vondráčkové i Zuzany Vejvodové.
Othello stojí za návštěvu, zvláště když září slibuje vlídné letní počasí. Vstupenky jsou ještě v prodeji v obvyklých předprodejích i hodinu před představením před Nejvyšším purkrabstvím na Pražském hradě.