"Je to neocenitelný přínos k česko-německému porozumění," řekl na slavnosti prezident Köhler o ojedinělé edici české literatury v zahraničí. "Dává německým čtenářům přehled, jaký dosud neměli."

Jde o texty Jana Ámose Komenského, Karla Čapka, Jaroslava Haška, Bohumila Hrabala, Boženy Němcové, Evy Kantůrkové, Karla Hynka Máchy, Vladislava Vančury, Ivana Olbrachta, Karla Poláčka, Josefa Škvoreckého nebo Ludvíka Vaculíka. Na vydání v němčině se podílelo 66 překladatelů a bohemistů.

Českou knihovnu inicioval Gruša

Českou knihovnu před zhruba deseti lety inicioval spisovatel a diplomat Jiří Gruša. Jako mecenáše pro ni získal zámožnou německou nadaci Roberta Bosche, která do záměru vložila jeden milión eur (28 miliónů korun). Předtím už vydala soubor polské literatury a nyní začíná s tureckou. Fond pojmenovaný po významném německém průmyslníkovi se dlouhodobě věnuje různým projektům ve prospěch sbližování se střední a východní Evropou.

Autoři České knihovny získali různá ocenění v obou zemích. Jejího redaktora a německého bohemistu Eckharda Thieleho prezident Köhler také vyznamenal Spolkovým křížem za zásluhy. Vydaných třiatřicet svazků považuje Thiele za to nejlepší či za jakési majáky v české literatuře. Bohemista s nadsázkou připouští, že jich nešlo vydat tři sta třicet tři, jako je stříkaček nebo křepelek v pověstném českém jazykolamu.

Patrony knihovny se staly hlavy států obou zemí. Český prezident zaslal do Berlína poselství. "Přeji si, aby co nejvíce čtenářů využilo podané ruky české literatury," napsal Václav Klaus. Jednotlivé svazky se vydávají průměrně v tisícovém nákladu. Největší zájem je zatím o Haška, o korespondenci Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka nebo o Čapkovy Hovory s T. G. Masarykem, které se v němčině objevují poprvé.