"Nejde mi o peníze jako o princip zlikvidovat tento systém, který je hloupý, diskriminační, nekontrolovatelný," řekl Kratochvíl. "Náš postup a jeho příčiny objasníme na tiskové konferenci v polovině příštího týdne v Praze," dodala Marešová.

Už v březnu kritizoval Kratochvíl stav veřejné podpory, především kritéria hodnocení systému rozdělování financí z městské pokladny. Spolu s Janem Hrušínským z Divadla na Jezerce, zpěvákem a skladatelem Jankem Ledeckým z Divadla Kalich a Divadlem Radka Brzobohatého patřil k největším kritikům systému, kterým hlavní město přiděluje kulturní granty.

Bratrstvo kočičí pracky

"Obklopuje nás Bratrstvo kočičí pracky. Braňme se tomu, že co je soukromé, je podezřelé a nepoctivé," uvedl tehdy Hrušínský. Letos o granty žádalo 550 subjektů, na všechny se nedostalo. Spokojen tehdy nebyl ani radní pro kulturu Milan Richter (ODS), který řekl, že je nutné systém udílení příspěvků změnit. "Neúspěch se odměňuje, úspěch se zakopává," řekl Kratochvíl, jednotný s ostatními zástupci soukromých scénu v tom, že členové grantové komise magistrátu rozhodují subjektivně, kdy osobní a lobbistické zájmy vítězí nad původní myšlenkou Rovná šance pro všechny.

Naproti tomu podle sdružení právních subjektů Iniciativa pro kulturu bylo grantové řízení sice zpožděné a uskutečnilo se v časové tísni, ale za podmínek schválených dlouhodobou koncepcí a bylo mnohem transparentnější než v minulých letech. Nejvyšší grant od města obdržel na jaře Činoherní klub, jako jediný na čtyři roky.

"Považuji to za spravedlivé," řekl novinářům jeho ředitel Vladimír Procházka. Divadlo bývalo městskou organizací, bylo přeměněno na obecně prospěšnou společnost. Už tehdy bylo dáno, že takové scény budou mít čtyřleté granty, uvedl a upozornil, že podle pravidel Evropské unie mohou s jistými výjimkami dostávat veřejné peníze jen neziskové organizace. Některá divadla jsou ale obchodní společnosti.