"Polovina americké populace má IQ nižší než 100 a to jsou přesně ti lidé, které se Bush snaží okouzlit... Stačí mu, aby řekl, že jdeme bojovat proti zlu, že teroristé budou potrestáni a že hra je u konce. Slovo zlo používá patnáctkrát během pěti minut," řekl Mailer v rozhovoru pro francouzský magazín L´Express, když vysvětloval své pohnutky k vydání knihy.

Stodvacetistránkové dílo sestavené z Mailerových interview, esejí a přednášek prý muselo spatřit světlo světa, protože - jak autor dále tvrdí - již bylo nutné prolomit dlouhé mlčení amerických intelektuálů, zejména levicových, které zavládlo po 11. září 2001.

Spisovatel se k vydání knihy odhodlal i za cenu toho, že se poněkud zdrží sepsání jistého velkého románu, na kterém bez ustání pracuje a který čtenářská veřejnost od něj očekává již několik let.

Obvinění americké zahraniční politiky

Why Are We at War? je hořkou obžalobou americké zahraniční politiky a zároveň varováním před zánikem demokracie a svobody ve Spojených státech - právě v zemi, která se prezentuje jako nejmocnější garant těchto hodnot.

Neokonzervativní američtí politici, jichž je Bush zářným příkladem, si podle Mailera již dlouho myslí, že nejlepším prostředkem, jak řešit ekonomické a institucionální problémy Ameriky, je vytáhnout do války a vyhrát ji.

A Irák Saddáma Husajna byl ideálním protivníkem. Jde o zemi, která má bohatá naleziště ropy, zemi, které vládl krvavý tyran, jehož armáda nebyla schopna odolávat přesile amerických ozbrojených sil. "Šli jsme do boje, protože jsme chtěli, a vyhráli jsme, protože jsme museli," líčí spisovatel své postoje.

V USA podle něj nebude nikoho příliš vzrušovat, jestliže v Iráku nebudou nalezeny žádné zbraně hromadného ničení, jejichž existencí byla invaze do Iráku odůvodněna. Lidé se prý o důvody války nezajímají, chtějí ale věřit, že to byla válka za správnou věc a že v ní Američané dosáhli vynikajícího vítězství. "V Americe je dnes méně demokracie než před dvaceti lety. A již před dvaceti lety jí zde existovalo méně než před dalšími dvaceti lety. Americká demokracie ještě existuje, ale znehodnotila se," zdůraznil Mailer.

Říše římská pro 21. století?

Spisovatel současně viní americké konzervativce, že dlouhá léta sní o vybudování jakési říše, která by diktovala vývoj na celém světě. Již nyní se podle něj odvíjí "skrytá, manipulovanými masami nepozorovaná revoluce mocenských fanatiků", kteří chtějí vytvořit jakousi obdobu "říše římské pro 21. století".

 Zánik komunismu se stal důležitým předpokladem takového projektu, ale teprve teroristické útoky z 11. září 2001 pro tyto imperiální plány připravily cestu, míní spisovatel.

Varuje přitom před podceňováním Bushe a jeho okolí. Aby se člověk stal americkým prezidentem, stačí prý oplývat schopností v pravý moment naslouchat. Nynější šéf Bílého domu je přitom podle Mailera obklopen vlivnými a inteligentními lidmi.