Přijet na filmovku, jak se také říká Letní filmové škole, je podobné zenovému cvičení, řekla mi kolegyně z České televize. Člověk zjistí, že stojí ve špatné frontě, ubytování mu změnili, nefunguje akreditační systém ani internet, akreditace bude za dvě hodiny a v Hradišti se zatím hromadí davy nedočkavých návštěvníků.

Jen si ale sedne do parku, dá si skleničku místního vína a zasedne na film, hned se uklidní. Tenhle festival je bohémský a má charisma i atmosféru. Spojuje unikátně film, hudbu, tanec, divadlo a teplé večery. Jde o to nic si nebrat osobně. Ten kdo uspěje, dosáhne tajemství zenu!

V pátek zahráli vousatí Plastici

Ale vážně. Třiatřicátá filmovka začala v rytmu undergroundu, jestli tedy androšové mají vůbec nějaký smysl pro rytmus a hudbu. V pátek v jedenáct večer zahráli na Kolejním náměstí slovácké metropole Plastici, nyní vedení Vráťou Brabencem. Měli to docela vypilované, žádné tři čtyři punkové akordy! Ale vedlejší barokní kostel přežil už vystoupení skupiny Laibach, ale hradiští občané jsou vytrénovaní i na horší nášupy a zvučné rytmy. Navíc poslouchat dneska plastiky je skoro dojemné.

Člověk musí přemýšlet, jaké to asi bylo hrát tenkrát třeba "My žijeme v Praze, je to tam, kde se zjeví - duch sám", texty Egona Bondyho a Juraje Stankoviče, když dneska je to legální, dokonce tahákem festivalu. Po těch letech mají členové skupiny Plastic People of the Universe vousy a rozsáhlé vzpomínky, ačkoliv mezi nimi není už frontman Mejla Hlavsa. Zkrátka český underground vypiloval techniku a dopracoval to do učebnic a čítanek.

Havel na roztrhání

V publiku letos nechyběl ani bývalý disident a poté prezident Václav Havel, který přijel na filmovku po poledni v utajení. Veřejnost jenom zjistila, že se po ubytování i s Ivanem Havlem a publicisty Janem Follem a Janem Lukešem šli najíst do restaurace U koníčka v Mařaticích.

V sobotu jej čeká náročný program, měl by vystoupit na diskuzích s Andrejem Krobem, shlédnout inscenaci Divadla na tahu své hry Žebrácká opera a uvést některé dokumenty, které přibližují jeho život a dílo. Je toho opravdu hodně. Sami organizátoři slibují, že Havel bude doslova "na roztrhání". Tak uvidíme.

Jazyky vymírají

Ve slovácké metropoli je také anglický lingvista David Crystal, který se zabývá ne těmi zlými, ale vymírajícími jazyky. Je jich údajně skoro polovina z celého počtu těch, jimiž se na světě mluví. "Nejhorší oblasti se nacházejí kolem rovníku, v Indonésii, ale i v Západní Africe. Na Papue Nové Guinei hrozí zániku téměř sedmi set jazyků," říká Crystal, který má ovšem odpověď na každou, tedy i úplně blbou otázku: Jak lze zachránit takové jazyky? "Musíte ten jazyk zaznamenat a podporovat jeho užívání. Stojí to asi dvě stě tisíc dolarů. To alespoň spočítalo Unesco."

V kině Hvězda šel v pátek večer rumunský film Jak jsem strávila konec světa C. Mutulescu, který vypráví s hořkostí i nostalgií poslední okamžiky Ceausescova režimu, kdy si všichni dělali z režimu legraci a zároveň se tiše báli. Tedy kromě mladé Evy, která nemůže pochopit, jak se taková revoluce nakonec může zvrtnout.

A na závěr pár statistik pro chytré hlavičky. Letošní filmovka je, jak to bývá, rekordní. Už se přihlásilo 5256 účastníků. Dcera slavného otce Luce Vigo přivezla kolekci filmů uváděných v cyklu Cena Jeana Viga a mimo jiné i dceru prvního laureáta této ceny, paní Francoise Leherissey. Společně uvedly filmy Zelená hora a Menzelovy Ostře sledované vlaky.

Naopak nové kino LFŠ - Zimní stadión posvětil hit otce a syna Svěrákových Vratné lahve.