Asi třetina ze stovky produkcí se odehrávala v režii zahraničních umělců, kteří přijeli ze zhruba dvaceti zemí světa a v konečném dojmu zastínili i koncerty předních českých jistot jako Tatabojs či Dana Bárty.

Richard Bona přijel z Kamerunu. Foto: PRÁVO/Aleš Honus

Mezi vrcholy festivalu, na který přišlo o čtyři tisíce lidí více než loni, patřilo vystoupení populárních francouzských Gipsy Kings. Ohlušující zpěv mnohatisícového davu ve skladbách Volare a Baila Me byl slyšet i ve vzdálenosti mnoha kilometrů.

Gipsy Kings. Foto: PRÁVO/Aleš Honus

To určitě nepřekvapí, ovšem podobným způsobem se podařilo publiku strhnout i kapely, které jsou v Česku téměř neznámé a jejichž desky ve většině kamenných obchodů nenajdete. Například vystoupení formace Bajofondo Tango Club, v jejímž čele stojí oskarový skladatel Gustavo Santaolalla, si vyslechlo bezmála deset tisíc tančících lidí a to, co s mnohatisícovým skákajícím publikem dokázala v největším sobotním parnu udělat formace Balkan Beat Box, se nepodařilo ani Gipsy Kings.

World music míří k mainstreamu

Podle specialisty na world music a publicisty Jiřího Moravčíka se etnická hudba díky fúzím s masově přijatelnými žánry, především s taneční a rockovou hudbou, stává čím dál populárnější a tento vývoj bude dále pokračovat. "Začínám to sledovat i na jiných tuzemských festivalech, například v Českém Brodě letos vystupovala velká africká hvězda Mory Kanté," řekl Právu Moravčík.

Ten se ostravských Colours účastní pravidelně. "Pro mne osobně byl nejsilnější minulý ročník, protože mám obrovský vztah k africké hudbě, která byla loni více zastoupena. Letošní ročník je ale určitě nejpestřejší co do počtu reprezentantů různých světových kultur. Největším zážitkem pro mne zatím bylo vystoupení skupiny Salsa Celtica, ti mne dostali do varu," řekl Moravčík během přesunu na nedělní koncert tibetské hvězdy Yungcheen Lhamo.

Salsa Celtica z Velké Británie. Foto: PRÁVO/Aleš Honus

Publikum si už zvyklo, že na ostravském festivale s osmi pódii stihne jen malou část z rozsáhlé dramaturgie, ale vždycky objeví něco, o čemž dosud nemělo ani potuchy. Takovým objevem byl letos největší šílenec letošních Colours, italský zpěvák a také spisovatel Vinicio Capossela, který přivezl zběsilou hudební smršť na pomezí šansonu a hardcore a podívanou plnou neuvěřitelných převleků a rekvizit.

"Mám rád Bohumila Hrabala. Stejně jako on, i já žiji v hlučné samotě," řekl novinářům Capossela, který se ve své hudbě nechává inspirovat literaturou a bývá označován za křížence Toma Waitse a Franka Zappy.

Watcha Clan z Francie na Colours of Ostrava. Foto: PRÁVO/Aleš Honus