Hradecké letiště alespoň trochu pomohlo vyřešit největší problém - a to je bláto, protože festival tradičně provází deštivé počasí. Ve středu průtrž přišla při vystoupení Sta zvířat.

Hlavní stage neleží pod svahem, po němž se v Brodě občas valily proudy bahna. A menší scény v hangárech, takže tam nejen neprší, ale taky tam už neruší produkce z hlavních pódií.

Záběr festivalu je jako tradičně široký. Je na něm zastopupena celá tuzemská špička od But a Tata Bojs přes Sunshine a Gipsy.cz až k nestorům typu Vladimíra Mišíka a Blue Effectu. Šíři záběru dokumentuje Hana Hegerová. 

No Means No s nadhledem

V zahraničích hostech se festival nesnaží stavět na kumulaci hvězd, ale nabídnout široké spektrum zajímavých kapel. Jednou z nich byli i kanadští No Means No, kteří se věnují skoro třicet let propracovanému hardcoru. Jejich vedoucí bakstyrista Rob Wright Novinkám prozradil, jaké je to hrát na festivalech: "Dáváme přednost klubům, kde jde více o muziku, Festivaly jsou větší show." Kapele však nedělalo problém hrát na velkém pódiu pro dva tísíce diváků.

"Na Roskilde jsme vystupovali místo Sepultury, které potřebovala odjet, a tak hrála už v pět. My jsme nastoupili po Peteru Gabrielovi a hráli pro šest sedm tisíc diváků. To byl asi vrchol mého rockového žívota," dodal. 

No Means No ale navzdory přesunu na velká pódia zůstali sví, od přímočarého ramonovského punku přecházeli k propracovaním jazzcorovým kompozicím. Přitom si dělali legraci z rockových hvězd a jejich manýr. Wright přišel na pódium s křížem sestaveným z plastových lahví, který okamžitě rozberal, aby každý viděl, že to není nic víc než pár PET lahví. Když lidí začali tleskat na výzvu "neslyšíme vás", hned dodal: nebuďte stádo, jestliže muzikant neslyší publkum, je to jeho chyba.