Statistiku, z níž by bylo možné zjistit, které české skladby jsou komerčně nejúspěšnější, OSA nevede. Z výsledků za poslední dva roky, z nichž rovněž vycházejí ceny OSA, udělované druhým rokem, nicméně vyplývá, že mezi pět nejčastěji uváděných skladeb patří vedle písně Škoda lásky také další hity české dechovky - polka Jetelíček od Václava Bláhy (1901 až 1959), tango Cikánka od Karla Vacka (1902 až 1982) a Slavonická polka Vladimíra Fuky (1920 až 1996).

Ze Svobodova pera naopak pocházejí největší hity Karla Gotta a jeho skladby se objevují v repertoáru všech předních českých popových zpěváků. Lady Carneval, ale také písně Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš, Stín katedrál, Hej, hej baby, Yveta, Čau lásko, Jsi můj pán a další slavné melodie se hrály a dodnes hrají po celé Evropě.

Škoda lásky zazněla nejméně v 16 jazycích

Rovněž hudba zbraslavského kapelníka Jaromíra Vejvody (1902 až 1988) získala mezinárodní ohlas: zněla nejen po hospodách v malých městech kolem Prahy, ale také například na lodích amerických námořníků. Modřanská polka, později nazvaná Škoda lásky, se totiž dostala nejdříve do Prahy a pak z Čech do Ameriky, kde se jako Beer Barrell Polka - "pivní hymna" - stala skutečným šlágrem. Za jednu z nejpopulárnějších světových melodií, hit století, dostal Vejvoda ve 30. letech 150 korun.

Byl však tehdy rád, že vyšla tiskem. Melodie zněla na obou stranách fronty, zlidověla a v řadě zemí zdomácněla tak, že si ji mnohde přivlastnili jako národní. Němci ji znali jako píseň Rosamunde, ve Finsku ji zpívají jako píseň vánoční.

Vejvodův nejstarší syn Jaromír před několika lety napočítal po světě 16 jazykových verzí s 28 různými texty. Počet úprav v rozličných hudebních žánrech je však podle něj nespočitatelný. Ve sbírce má nahrávky slavné polky v podání dechové kapely, vojenských hudeb, salonních a swingových orchestrů a jazzových zpěváků, muzikantů v Itálii, Francii, Maďarsku a Mexiku, ale i od australského banjo bandu, České filharmonie nebo souboru jednotónových bambusových nástrojů z Indonésie. Nahrávkou Beer Barrell Polky budili prý také v roce 1995 kosmonauty v raketoplánu Discovery.