Nesmlouvavý kritik předlistopadového i polistopadového světa, outsider z přesvědčení, nenapravitelný levičák a pro někoho možná nepochopitelný snílek Egon Bondy sepsal desítky knih - próz, básníckých sbírek i čistě filozofických textů. Najdeme mezi nimi tak rozdílné texty, jako je odborná monografie o Buddhovi a temný sci-fi román Cybercomics. Notoricky známé jsou verše zhudebněné skupinou Plastic People of the Universe.

Jeho básnické sbírky z padesátých až osmdesátých let vycházely v samizdatu, teprve po revoluci se objevily na pultech. Provokují dodnes. Bondy, který psal převážně volným veršem, nám předhazuje své vnitřní duševní stavy v kombinaci s holými, surovými fakty světa (atomové rakety, hladomor, ekologická katastrofa) a jen tak mimochodem připojí zmínku o masturbaci či hospodském tahu.

Zvíře v kleci

Rád citoval z klasických děl i triviální literatury, občas zparodoval komunistická hesla či stupidní písničku. Po normalizaci se cítil jako "zvíře v kleci" a "hovnivál", pochyboval o všem i o sobě a své práci. "Úloha filosofie v dějinách je sporná, zdá se být zbytečná svýma sporma," napsal na sklonku 80. let.

Herec Milan Stehlík, který na projektu spolupracuje, chápe Bondyho texty jako velkolepou reflexi doby poznamenané normalizací a Chartou. "Nikdy jsem nic lepšího o té době nečetl. A přestože ne se vším, co pan Bondy napsal, souhlasím, nechám se rád fascinovat jeho vášnivým zaujetím a osobní angažovaností," říká.

Premiéra Boudy Bondy je 13. června. Podrobnosti na www.narodni-divadlo.cz.