"Když začínám psát knihu, neptám se, co je důvodem. Člověk začne a píše, o čem psát může," odpověděl Doctorow na dotaz Práva.

"Občanská válka byla obrovskou sebedestrukcí, i když se odehrávala v tzv. národním zájmu. Přinesla také obrovské trauma. Pochod armády generála Shermana byl ohromným ničením doprovázeným hrůzami, které se do té doby u nás nestaly. Sherman nasbíral šedesát tisíc vojáků, kteří měli s sebou jen naprosto nezbytné věci. Živit se museli tím, co jim země poskytla. Samozřejmě plenili, pálili, brali si koně, jídlo. Bylo tomu tak po celé té dlouhé cestě," dodal. 

Doctorow se pokaždé, jakmile začne psát, ptá sám sebe, co mu román objeví. Proto je pro něj psaní stále nesmírně vzrušující. Pochod k moři mu objevil, že se ke generálu Shermanovi přidávali nejen otroci, které vojáci na všech místech osvobozovali, ale i bílí, kteří přišli o všechno. Pochod se tak změnil ve vlastní, stále se proměňující svět.

Řeč byla i o terorismu

Podnětný byl i úvodní večer na téma Ne-násilí proti terorismu? Odpovědí se stal názor, že literatura není fanatismus, ale svobodná činnost tvůrčího jedince.

Izraelský prozaik A. Jehošua se svěřil s poznáním, že "živými bombami" jsou dnes mladí lidé. "Je to svědectví nemocné společnosti, protože se odpálí v kavárně uprostřed snídajících rodin s dětmi a jejich rodiče je za to vychvalují, dokonce je k tomu vychovávají," řekl.

"Naše generace to nedělá," pravil s ironií Doctorow, ale vážně dodal, že za těmito akcemi stojí právě zkušenější a starší lidé, kteří mladším "imputují" určité myšlenky. "Vždy je tam jediný výklad náboženského ideálu," shrnul prozaik svůj názor.

Alexandar Hemon, rodák z Bosny, žijící v USA, vyjádřil smutek nad tím, že se spisovatelé nebaví ani tak o literatuře jako o politice. I když přijal myšlenku, že se samozřejmě vyjadřují k morálce lidí i společnosti, když popisují vztahy mezi lidmi.