Chtěli jste na nové desce zvuk směřovat trochu někam jinam, nebo si držet styl?

Ruppert: V první řadě jsme chtěli udělat strašně dobrý písničky, který by nás bavili. To byl prvotní záměr.

Kdo byl hlavním motorem, tím, kdo nosí nápady?

Ruppert: Jednoznačně Roman.

Má Roman jako hlavní autor právo veta?

Ruppert: To právo má skoro každý.

Holý: Když někdo přijde a řekne: tohle se mi nelíbí, tak mě to začně už tak otravovat, že to tam nechci. Mně jde o to, aby se to všem líbilo, mohli jsme s tou deskou žít a mít z toho radost.

Co znamená název Objects of desire?

Holý: Objekty touhy, až se zadíváš na obal a pročteš si texty (v době rozhovoru nebylo CD k dispozici pozn. red), tak ti dojde, o čem to je. Na obalu jsou dva mladí lidé, kteří vlečou polosvlečenou holku, takže je tam erotický náboj a je tam i obecnější téma. Deska se jmenuje Objekty touhy a jiné komplikace, to znamená, že nejšťastnější by člověk byl, kdyby touhy vůbec neměl, protože přinášejí jenom komplikace a zvlášť ty sexuální, které jsou nejsilnější.

Co je tvým největším objektem touhy?

Holý: Asi druhé dítě.

Slyšel jsem spousta úžasných věcí o turné, prý tam budete rozdávat CD. Je to proto, že originálky si už nikdo nekupuje?

Holý: Napadlo to našeho manažera. V dnešní době je situace tak katastrofická, že se ten průmysl potopil - ne, že se potápí. Když turné dopadne tak průměrně, tak bychom mohli 9 až 10 tisíc CD rozdat lidem, což by se prodávalo třeba rok a podle mě by se to dneska ani neprodalo.

Je to trend budoucnosti, muzikanti se budou živit hraním a ne poplatky z CD...

Ruppert:Tohle už je trend současnosti.

Holý: Bude to jediná platforma, jak se trochu udržet nad vodou - o uživení ani není řeč. Živé hraní, nic jiného nebude.

Vaše turné prý bude ve stylu banánové republiky.

Ruppert: Ano, při vymýšlení té vizuální stránky jsme měli na mysli banánovou republiku. My s Tonyou budeme v rolích diktátorů, vzorem pro nás bude Augusto Pinochet, uniformy jsou takové pestřejší. A budeme trochu lidi trýznit.

Vy máte v plánu i Sazka Arénu, troufáte si docela dost...

Ruppert: To byl spíše nápad našeho manažera a sponzora. Já osobně jsem si od začátku také říkal: To jsem zvědavej.

Holý: Nás by to v životě nenapadlo. My jsme poměrně ulítlí v určitých věcech, ale v některých věcech jsme docela na zemi. Nás by nenapadlo cpát se do nějakých hal nebo do Sazka Arény. Podle mého názoru je to čirý nesmysl. Ale podařilo se nám poprvé v historii kapely sehnat slušného sponzora, který umožní udělat ty koncerty velkoryseji a podmínka byla, že chtějí ukázat Monkey Business v jiném světle, to znamená, že kluby je vůbec nezajímaly. Chtějí monstr věci...

Budou backgroundové zpěvačky?

Holý: Budeme mít třeba bývalou saxofonistku Guločaru, budeme mít didjeridoo (Ondřej Smeykal), budeme mít projekce, větší světla, silnější zvuk. Nástroje speciálně vyrobené k tomu turné budou průhledné, z plexiskla. Takže to bude vypadat zajímavě.

Máte v plánu ježdění do zahraniční?

Ruppert: To je hrozně častá otázka. Stejně jako je zoufalý trh s CD u nás, tak je zoufalý všude na světě. Je spousta kapel, které hrajou podobnou hudbu jako my a je otázka, jestli tam jsou zvědaví na další kapelu od sousedů. My máme tu branku nepatrně otevřenou tím, že zpíváme v angličtině, podařila se nám spolupráce s lidmi, kteří jsou ve světe funku známí a tohle je cesta, která by se dala využít. Já jsem rád, že si můžeme občas užít koncert v Londýně, který je z půlky pro au-pair a z půlky pro lidi, kteří tam omylem zabloudí. Ale podařilo se nám ten klub dvakrát vyprodat, takže se hovoří o nějakém větším sále.

Teď se nám rýsuje jakási spolupráce s latinskou Amerikou, ale tam je obchod s CD ještě horší než u nás, tam se prodává tak pět procent produkce.

Takže bude distribuce desky v latinské Americe?

Holý: Je tam velký trh a hlavně tam máme jet hrát. Už nás tam hrajou v rádiu a má to ohlas, ale je to hlavně o tom udělat si výlet. Pokud tam nevydáme desku u labelu, který se o to postará, tak je to ztráta času, lidi nevědí, na co mají jít...

A je to malý label?

Holý: Je to docela velký label a chtějí vydat všechny naše desky, no uvidíme, takových plánů už bylo...

Bude i spolupráce s nějakým zahraničním umělcem?

Holý: Určitě bude, my jsme na tuhle desku záměrně žádné lidi nedávali, protože jsme chtěli udělat desku sami za sebe bez zásahů někoho jiného, ale v hlavě máme celou řadu jmen na příští desky, pokud tedy nějaké budou. Já se vážně obávám, že se může stát, že nic nebude...

Prozradíš jméno?

Holý: Já bych hodně stál o Bryana Ferryho. Určitě budeme spolupracovat s Glennem Hughesem z Deep Purple. My máme různé modly. Ale teď už ani nemáme na to, abychom je zaplatili. Měli jsme slušný rozpočet na každou desku a na tuhle desku je rozpočet čtvrtinový. Už si nenatočíme ani jeden slušný klip, ani jednoho hosta. Tahle deska je velkorysá jen proto, že jsme sehnali sponzora.

S kým by si rád zahrál kytarista Olda Krejčoves?

Krejčoves: Já bych chtěl hrát s T. M. Stevensem a jinak klidně třeba s Van Halenem.

Tak toho byste asi skutečně nezaplatili...

Holý: Je to i moje hodně oblíbená kapela, já je mám v první pětce.

Ale je to hodně daleko od funku, ne?

Holý: To je jen zdánlivě.

Pavel Mrázek: Funk je tvrdá muzika. Třeba Bootsy Collins, to je pořádně nahlas. Riffy atd.

Holý: Přesně tak, pořádnej funk není nic měkkého.