Zuzanina maminka se kdysi také věnovala zpěvu jako svému koníčku. Možnou profesionální pěveckou kariéru své dcery vidí skeptičtěji. "Je hodně povolaných, ale málo vyvolených," říká. Rozhodně jí ale drží palce. Zuzana se zabývá nejen zpěvem a hrou na klavír a kytaru, ale několik let i tancem.

Soutěže se účastní i profesionálové

"Je chyba, pokud si vítěz takového festivalu myslí, že se z něj najednou stane hvězda. Slyší ho tady sice řada producentů a lidí ze showbyznysu, ale pokud on sám a někdo kolem něho na tom nezačnou pracovat, tak má malou šanci se prosadit," tvrdí prezident zlínského festivalu Luděk Malár.

Letos se do soutěže přihlásilo téměř tři sta zpěváků do 23 let, z toho dvě třetiny dívek. "Až polovinu finalistů přitom tvoří studenti konzervatoře. V autorské soutěži měli téměř padesátiprocentní zastoupení profesionální muzikanti nebo textaři," rekapituluje Malár. Letošní autorskou soutěž vyhrála osmadvacetiletá Markéta Mazourová z Prahy, která se festivalu zúčastnila již potřetí.

Zpěvák musí dřít

Podle Luďka Malára je pro začínajícího zpěváka přínosem účast na některých zahraničních soutěžních pěveckých přehlídkách. "Na dětských festivalech je úroveň našich interpretů dobrá. Zahraniční zpěváci kolem osmnácti až dvaceti let v mnoha případech přečnívají nad Čechy. Angličané, Malťané, Rusové jsou strašně dobří. Je to v tom, že oni na sobě dřou," konstatuje. Ale i naši účastníci mezinárodních festivalů obsazují přední místa.

Třeba dnes šestnáctiletá Alice Konečná, finalistka Zlíntalentu z roku 2000, obsadila vloni v říjnu druhé místo na festivalu v maltské Valettě. Vydala už první album a v lednu 2004 by mělo spatřit světlo světa druhé. "Ta dře skoro osm hodin denně. Každý den tanec, klavír, angličtina, zpěv," přibližuje Luděk Malár cestu k úspěchu.

Rovněž loňská vítězka Zlíntalentu, patnáctiletá Markéta Poulíčková, se prosazuje na zahraničních soutěžích. Z mezinárodního festivalu populární hudby v Egyptě si za svou interpretaci písně Teď královnou jsem já z muzikálu Kleopatra přivezla hlavní cenu.

"Začínajícímu zpěvákovi musí být zcela jasné, že to za něj nikdo neodzpívá, ani se nenaučí tančit, ani jazyk," upozorňuje prezident Zlíntalentu. "Dobře se prodává jen ten, kdo něco umí."

Důležitý je vhodný repertoár

Hudebník a skladatel Ondřej Soukup tvrdí, že pro zpěváka je důležité mít dobrý repertoár, vhodný k jeho typu, k jeho hlasovým možnostem a schopnostem. Vyhmátnout, čím může nejvíc zapůsobit na lidi, není jednoduché. "Kolikrát je to strašná sázka do loterie. Nikdo neví, jak to má být a proč zrovna tohle zabere," připouští.

To potvrzuje i zpěvák, kytarista, skladatel a textař v jedné osobě Jan Kalousek, který žil několik let v Kanadě a Německu. "Největší slabinou řady mladých zpěváků je to, jak si vybírají písničky," říká.

"Začínající zpěvák musí mít především štěstí, aby našel uplatnění. A taky talent a pak to stojí hodně práce," tvrdí členka dívčí skupiny Black Milks Helena Zeťová. "Jako první cenu ve Zlíntalentu bych raději viděla místo finanční odměny nějaký kontrakt. Ne nějak moc závazný, ale ta nabídka spolupráce s někým by tam měla být," dodává.

Jen talent nestačí

Pokud se má mladý talentovaný zpěvák v dnešním světě showbyznysu prosadit, musí mít k dispozici dostatečné finanční zázemí. "Potřebuje, aby do něj někdo investoval, natočil s ním desku, podpořil ho, aby se deska nejen natočila, ale i prodávala," říká zpěvačka a letošní členka poroty Eva Pilarová, několikanásobná Zlatá slavice a vítězka řady festivalů, jako byla Bratislavská lyra, Zlatý klíč Intervize a další. Sama se však těchto festivalů účastnila už jako profesionální zpěvačka.

"V necelých 21 letech jsem šla rovnou na konkurs do divadla Semafor," přibližuje svoje začátky s tím, že tenkrát si tuzemští umělci konkurovali jen mezi sebou, nebyla tu konkurence zahraniční. "Po odtržení Slovenska jsme ještě menší než dřív. Mám pocit, že kamkoli šlápnete, musíte dávat pozor, abyste nešlápla na někoho ze showbyznysu."

Eva Pilarová si není jista, zda některým lidem vůbec stojí za to, vydat se na cestu profesionálního zpěvu. "Stane se, že chviličku jsou na výsluní a za půl roku jsou z nich nešťastní lidé. Mají pocit, že se jim zhroutil svět, nikdo o ně nestojí," poznamenává. "Když se podaří prorazit jednomu z deseti, tak to bych přeháněla, spíš se to podaří jednomu z tisíce," říká zpěvačka.

Sláva je pomíjivá

Podle ní by mohli starší kolegové pozvat mladé interprety do svých programů. Sama spolupracovala s účastnicí podobného festivalu, Markétou Foukalovou. "Čas od času se na takových festivalech najde někdo, kdo je perspektivní a kdo to dělá dobře," doplňuje Pilarová. Někteří interpreti jsou najednou během krátké doby hodně slavní. Ale kolikrát ta sláva je strašně pomíjivá.

"V jednom filmu jsem viděl, jak filmový producent hrál s hercem golf a říkal: ,Vy všichni jste jako tenhleten míček. Vyletí nahoru, pak se chvíli drží ve vzduchu a spadne. A třeba ho už nikdo nikdy nenajde," dodává Ondřej Soukup.