Je to album pro chlapy, o mužských starostech, především o motorkách, o přibývajících letech, schopnosti sebereflexe a metafyzických rozvahách. Jejich hudba neevokuje jízdu s poryvy větru ve vlasech, to je v textech. Možná přesněji v srdci bubeníka Neila Pearta, autora koncepce a většiny slov.

Rush už dávno ztratili pochybnosti o tom, co dělají. Doba jim byla vždy nakloněna, v tomto ohledu jsou nadčasoví. Pracovali a pracují se zvukem alba, hned v závěsu za svou instrumentální velkolepostí. Od počinu Counterparts (1993) nevydali tak dobrou desku.

Snakes & Arrows je mocná, komplikovaná a přitom nesmírně přímočará sbírka. V písničkách se mění dynamika, jsou pyšné a noblesní a provází je znamenitá produkce. Jednotlivosti jsou mistrovsky zaranžované a jejich fatální síla se projevuje po několikerém poslechu.

Pro někoho může být málo kontrastní a monotónní. Jsou to silné argumenty do chvíle, než na sebe necháte progresivitu a vyzrálost Rush nepodmíněně působit. Poté se deska svlékne a s tím se lze dostat až k jejímu základnímu kameni. V tu chvíli si možná budete chtít koupit motorku.

Rush: Snakes & Arrows - Warner Music, 62:48