Článek
Spisovatel, výtvarník, muzikant a nejznámější karlínský buřič Vlasta Třešňák v poslední době zanechal osamělého vystupování s kytarou a obklopil se rockovým bandem. Po CD Inventura (2005) přišel se Skopolaminem, souborem dvanácti alternativně blues-rockových písniček, které znějí trochu jako Krausberry smíchané s psychedelickými názvuky.
O čem že ten podivín a věčný nespokojenec zpívá? Společnost jde podle Třešňáka z bláta do louže, z politiky je mu na nic, z showbusinessu taktéž. Zklamání je leitmotivem desky. "Komunista mě zastupuje ve Štrasburku, kickboxer zpívá písně Karla Kryla," skuhrá velmi vtipně v první písni. Recept na nápravu nenabízí, vždyť podle něj jakoby nic nemá cenu, protože "v mníšku némlich jako v Mnichově, je to furt na jedny Brdy."
Není špatné si Skopolamin poslechnout, už pro těch pár pěkných metonymií a slovních hříček v textech a dvě, tři drobná kytarová sóla. Snad vás neodradí Třešňákovo prazvláštní skuhrání. Rockovým pěvcem skutečně není, spíše mužem pera, který si stoupl za mikrofon.
Vlasta Třešňák: Skopolamin, Supraphon 2006