Článek
Modlitba pro Martu se stala v podání Marty Kubišové v roce 1968 symbolem odporu proti sovětské invazi. Rada psal i texty pro Karla Gotta, Evu Pilarovou a Waldemara Matušku, spolupracoval s Divadlem Za branou Otomara Krejči.
Za normalizace nemohl pracovat, a tak zvolil emigraci do Austrálie, odkud se vrátil v roce 1990. Pokračoval v textařské práci, vydával alba a připravil spolu s Arnoštem Tabáškem knihu Cesta k modlitbě aneb Petr Rada vypráví. Psal i pro Miroslava Donutila, Jiřího Krampola, Rangers či texty k irským písním, které miloval. Pohřeb Petra Rady se koná 27. dubna v 10 hod v obřadní síni strašnického krematoria.