Knihou roku je román rumunského autora Pétrua Cimpoesa

Rozhodovalo se přitom z 297 titulů, z nichž předběžné nominace vybraly 24 adeptů cen. S literou nejcennější byla i letos spojena prémie 200 tisíc korun, kterou autorovi věnovala Magnesie, generální partner prestižního literárního ocenění.

Po reportážní próze Jana Nováka Zatím dobrý z roku 2005, věnované bratřím Mašínům, je to v dějinách soutěže vůbec poprvé, kdy se poroty všech kategorií shodly u Knihy roku na prozaickém díle. Díky za to, i když jde o překlad díla z roku 2001.

Pátá kniha Petrua Cimpoesa (1952) je ironickým příběhem ze současného Rumunska. Uzavřený svět jednoho panelového domu, zalidněného postavami nejrůznějších charakterů, tvoří vzorek nejen rumunské, ale všeobecně posttotalitní společnosti. A to včetně titulního hrdiny, jakéhosi novodobého poustevníka, kázajícího ve výtahu.

Cenu za prozaický titul si odnesla Radka Denemarková (1968), autorka románu Peníze od Hitlera, kde se vyslovuje k bolestným tématům české historie. Jde o příběh zbědované německé Židovky Gity Lauschmannové, která jediná z rodiny přežila holocaust a vrací se do rodného domu, kde však už bydlí Češi.

"Je to i metafora života ženy v mužském světě. Je to i problém toho, jak česká společnost zametá pod koberec všechny nepříjemné záležitosti," komentovala autorka svůj námět v ČT. Je to jen doklad, že žádné tabu ani opomíjená témata už neexistují. Současnost vévodí i v oceněné sbírce básníka Stanislava Dvorského, který patřil k okruhu kolem Vratislava Effenbergera.

Objevem roku se díky svému téměř čtyřsetstránkovému románueseji Slabost pro každou jinou pláž stal David Zábranský (1977). Je dobře, že bylo oceněno dílo vzbuzující protikladné ohlasy. Stojí za to jít s autorem mnoha prostředími Východu a Západu, uvažovat o Osvětimi, Mahlerovi, Wittgensteinovi a mnoha dalších. O myšlenkách, které se mnozí bojí vyslovit nahlas.

K tradičním kategoriím v šestém ročníku přibylo rozhodování o vítězi v oboru knihy publicistické, v němž zvítězila Petra Dvořáková (1977) s Proměněnými sny. Rozhovory s katolíky nelehkých osudů podávají obraz devadesátých let v Česku.

Potřetí se udělovaly ceny čtenářů, kteří tentokrát hlasováním rozhodli pro Grandhotel Jaroslava Rudiše (1972): svébytný příběh, který inspiroval film Davida Ondříčka, k němuž redaktor kulturní rubriky Práva napsal scénář.

Pozornost upoutala studie Zamrzlá evoluce Jaroslava Flegra, jím samotným nazývaná kacířská, kdy proti darwinovskému přístupu upozorňuje, že se většina druhů nedokáže setrvale přizpůsobovat novým požadavkům proměnlivého prostředí a v určitém okamžiku na tlak přestane odpovídat - zkrátka zamrzne.

V dětské literatuře zvítězila Iva Procházková s pohádkou o myši Šupito, která se v nebi sejde s úhlavním nepřítelem lišákem Bělobřichem. Na zemi se vrátí ve vyměněných úlohách. Také inspirující motiv.