Dobře placená procházka byla poprvé uvedena v Semaforu v červnu 1965. O rok později ji jako televizní film natočil právě Miloš Forman. "Na Semafor mám nejemocionálnější vzpomínky z doby, než jsem odsud odešel. V dobách, které vyznávaly socialistický realismus, působil Semafor jako pohlazení po duši. Za tuhle živou vodu nepřestanu být Jirkovi Suchému vděčný," vyznal se Miloš Forman.

Jiří Suchý lituje, že se dnešní inscenace nedožil Jiří Šlitr. "Měl často na jazyku slovo ctižádost a toužil po tom, aby se Dobře placená procházka dostala na Broadway. Dokonce jsme si tehdy na vlastní náklady nechali udělat kopii s anglickými titulky, kterou tam odvezl, ale neuspěl. Takže uvedení v Národním divadle by pro něj bylo náplastí na braodwayskou křivdu," řekl Suchý, který bude - stejně jako před lety - hrát Listonoše.

V inscenaci se objeví i Jitka Molavcová, ale nebudou hrát spolu. "Nechtěli jsem to záměrně, aby nevznikl dojem, že duo Suchý a Molavcová nahrazuje někdejší dvojici se Šlitrem. Tohle není Semafor. Máme trojí obsazení, každé je složené ze stejně vynikajících osobností, takže nemá smysl upřednostňovat jedno před druhým," tvrdil Miloš i Petr Formanovi.

Nečekejte Semafor

Také Jiří Suchý nechce srovnávat s původním semaforským nastudováním. "Jsou to dva úplně jiné přístupy, dané už přenesením hry na velkou scénu. Musel jsem zapomenout na původní text, ale plete se mi předehra," přiznal se Suchý. "Prostor, zvláště tak nádherný jako je jeviště historické budovy, nás vždycky inspiruje," shodují se bratři Petr a Matěj Formanovi, kteří na tomto jevišti inscenovali již Glassovu operu Kráska a zvíře a získali za její scénografii Cenu Alfreda Radoka.

"Nečekejte původní Semafor. Je to jako když rytinu velikosti poštovní známky zvětšíte do rozměrů velkého plátna," přiblížil proměnu díla dirigent inscenace Libor Pešek. Autorem nové hudební úpravy, v níž kromě původních písniček zazní i některé ze hry Jiřího Suchého Sekta, je skladatel a dirigent Marko Ivanovič, který operu instrumentoval na základě klavírního výtahu, nahrávky a filmu, protože partitura byla zničena při povodních.

"Vznikla tak příležitost uchopit dílo volněji a přizpůsobit je zvuku sedmdesátičlenného orchestru, který tehdy Semafor pochopitelně neměl. Je to symfonický základ s bigbandovým a jazzovým ozvláštněním," řekl Ivanovič. On i Pešek se ale snažili zachovat typický zvuk 60. let s tím, že se v inscenaci prolne několik stylů - od spirituálu přes ragtime, swing i disco.

Rodinná spolupráce

Velké jeviště si vyžádalo i okázalejší vizuální podobu. "Pokusili jsme se zkrátka z komorní věcičky udělat tak trošku Broadway," řekl Miloš Forman s tím, že Šlitra by to potěšilo. Miloši Formanovi přinesla radost spolupráce se syny, jež podle obou stran probíhala v pohodě. "Zkoušeli jsem od půl jedenácté do sedmi a to šest dní v týdnu. Chvíli společně, pak si táta mezi druhou a čtvrtou zdřímnul," líčil zkoušení Petr Forman. "No a právě v té době to poskočilo kupředu," tvrdil otec Forman, zatímco Matěj kontroval tím, že kdykoli byl pryč on, zkoušení vždycky poskočilo. Všichni tři se ale shodovali, že je spolupráce těšila.

"Je to jedno z mých nejhezčích životních období," uvedl Miloš Forman, který se podle svých slov stále dokáže dojmout i pohledem na hradčanské panoráma a pobyt v Praze si užíval i "gastronomicky". Radost měl také z opětovného setkání s Liborem Peškem, s nímž ho pojí přátelství už více než padesát let. Před devíti lety vzbudil jejich společný projekt uvést v Národním divadle Smetanova Dalibora v novém překladu a úpravě tak velké obavy, že byl zlikvidován již v zárodcích.

"Pokládám za zločin na české kultuře, že nevznikl nový překlad německého libreta Dalibora z pera Jiřího Suchého. To je neodčinitelná škoda," vrátil se k odpískanému projektu Miloš Forman, který tak oslaví svůj debut na prknech Národního divadla až Dobře placenou procházkou. "Staříci ji přijmou s nostalgií, mladíci nad ní možná budou zívat nudou," předpovídal Pešek přijetí díla, jež je opět svedlo dohromady. "A mně se právě v Dobře placené procházce nádherně spojuje i styl Suchého a Šlitra," dodává Miloš Forman, který letos v únoru oslavil 75. narozeniny a svůj vstup na jeviště Národního divadla přijímá jako velkou poctu.