Článek
Po válce přepsal povedenou frašku na téma jak chudobný krejčovský tovaryš v nalezeném odloženém fraku ke štěstí přišel Polák Jerzy Jurandot na břitkou satiru. Krejčík Melcer se v ní promění ve zloděje a bezcharakterního kariéristu neštítícího se na cestě do vysoké politiky opravdu ničeho. To se prosím také v Polsku psal rok 1948.
Věnováno našim poslancům
V Opavě má dramaturg Ladislav Slíva na podobné břitkosti dobrý čich. Překvapivě dnes při absenci původní domácí dramatické tvorby suplují podobné hry politickou satiru. V loňské předvolební sezóně například na rozdíl od jalového Balákova Švejkova vnuka uvedeného ve Zlaté kapličce objevili Opavští kousavě ironické Ochocholené. Byť z 19. století - jako vystřižené z našich komunálních luhů.
Cesta na ministerstvo
Dobře ušitý frak není samozřejmě ani v interpretaci režiséra Karola Suszky jen variací na téma "šaty dělaj člověka". Překvapivě lehce se totiž Melcer (Petr Houska) v ukradeném fraku a s několika naučenými frázemi na téma hospodářské politiky zalíbí společenské smetánce i panu ministrovi (Kostas Zerdaloglu). Poslanecká funkce se pak dá lehce koupit. I když všechno málem zhatí bláhově pravdymilovný mladý národohospodářský teoretik dr. Torn (Zdeněk Svobodník), vytříbené korupčnické prostředí vede nakonec Melcera nejenom do rodiny předsedy správní rady prosperující továrny (František Štěpán) respektive do náruče jeho dcery Evy (Sabina Figarová), ale i na vytoužené ministerské křeslo.
Tak to chodí v Maďarsku
"Na takový post že by se člověk prodral krádežemi?! Na takovém postu se cesta ke krádežím teprve otvírá!" praví se v Dobře ušitém fraku, v němž je cesta do vlády vydlážděna slušným vzhledem, bezbřehou žvanivostí a bezskrupulózností. A také zlodějinami movitých i duchovních hodnot. V pravý čas i dobře známou akutní ztrátou paměti... "Tohle si může dovolit jen velký politik nebo velký zloděj," praví se v té hře dále. My diváci samozřejmě dobře víme, že všechna podobenství, která v té chvíli člověka popadají za šos, jsou jen náhodná. U nás by se něco takového opravdu stát nemohlo.
Slezské divadlo Opava - Gábor Drégely, Jerzy Jurandot: Dobře ušitý frak. Překlad a dramaturgie Ladislav Slíva, režie Karol Suszka, hudba Marzena Mikula-Drabek, scéna Martin Víšek, Kostýmy Eliška Zapletalová.