Článek
Novák se v programu zaštiťuje Brdečkovým úvodem ke scénáři, v němž jsou čtenáři vybízeni, aby ve jménu filmu zapomněli na předchozí (divadelní) verze. To však v případě karlínského remaku nelze, neboť na rozdíl od někdejších divadelních Limonádníků se ten filmový stal klasikou s citovanými "hláškami" i hereckými výkony, od nichž se lze odstřihnout jen stěží. A proč také, když muzikál s diváckou oblibou filmu logicky kalkuluje.
Dokazuje to nejen scéna i kostýmy, ale i některé herecké kreace, jež chtě nechtě respektují filmové předlohy. Kdyby totéž platilo i o koncepci muzikálu, nebylo by to na škodu. Nicméně, tvůrci inscenace měli vyšší ambice a původního Limonádníka "vylepšili" řadou nových vtípků, jejichž humor se ale s originálem těžce míjí.
Nové písničky dost trpí
Nevím, proč po slavné otázce "Noci jsou chladné?" musí následovat přidané "A jitra jsou zde tichá?", proč si Winnifred stěžuje na "klesající sledovanost", proč se u kůlu svíjí s walkmanem na uších a na hřbitově "rozpustile" trdluje v rockovém rytmu, proč zde Old Shatterhand s Vinnetouem proměňují svou slavnou "pokrevní scénu" v reklamu na dobrovolné dárce krve, proč je pěvecký výstup Tornádo Lou, Joea a Winnifred pojatý jako parodie koncertů Pražského jara...
Nové písničky nejsou lepší než původní a i ty - například slavné funebrácké blues - novým aranžmá citelně utrpěly. Ale základní problém spočívá v tom, že parodovat parodii zkrátka postrádá smysl, stejně jako vyrábět legrácky tam, kde by bylo zapotřebí spíše přesné míry stylizace.
Režisér Antonín Procházka vybavil Limonádníka spoustou drobných, příjemně shazujících detailů, ale vytvořit jednotné, svazující divadelní gesto, které by opravňovalo návrat Limonádového Joea zpět na divadelní prkna, se mu nepodařilo.
Činoherní dialogy se místy nesnesitelně vlečou, hudební čísla jsou o mnoho vděčnější, pokud nedopadnou jako přidaný step Václava Vydry (Jiřího Korna) v roli Horáce Hogo Fogo, jehož zvukový efekt spolehlivě překryl orchestr.
Olšovský a Vydra přesvědčili
Na druhé premiéře Lumír Olšovský (alternuje Aleš Háma) diváky přesvědčil, že by mohl být opravdu dobrým nástupcem Joea legendárního Karla Fialy.
Od impozantního vstupu na bílém (živém) koni za zpěvu Sou fár až do závěrečného happyendu drží Olšovský přesnou míru stylizace nažehleného zlatovlasého lamače dívčích srdcí se zářivým úsměvem, jehož inteligence malinko zaostává za pohotovostí jeho koltů.
V celistvosti postavy je mu nejblíže Václav Vydra jakožto zalíbeně padoušský Horác Hogo Fogo, který se nesnaží být za každou cenu jiný než filmový předobraz. Příjemnou figurkou je starostlivý "tatíček" Ezra Goodman Ladislava Mrkvičky.
Kateřina Brožová jako arizonská pěnice Tornado Lou nabídla kromě slušného zpěvu i sexy tělo a svůdné pohledy, Zuzana Norisová kazila panenskou čistotu Winnifred nepříliš čistou intonací. Herecky málo výrazně vyšel na premiéře Doug Badman Martinu Sobotkovi. Zasloužený aplaus sklidil v roli otce Kolaloka stále svěží osmdesátník Karel Fiala.
I přes problematický výsledek bude o karlínského Limonádového Joea určitě zájem. Vždyť ten filmový je přece tak půvabný...
Limonádový Joe aneb Koňská opera podle filmu Jiřího Brdečky a Oldřicha Lipského
Divadelní úprava, nové texty písní a dramaturgie Adam Novák, nová hudba, hudební nastudování a orchestrální aranžmá Kryštof Marek, režie Antonín Procházka, dirigent Ota Balage, scéna Martin Černý, kostýmy Kateřina Štefková, sbormistr Sára Bukovská. Premiéry 5. a 6. 4. 2007, Praha, Hudební divadlo Karlín