Petra Ušelová s Karin Babinskou sice napsaly scénář, jehož hrdinkami jsou tři maturantky, ale jejich svět ukazují se vší vážností i pochopením vůči tápání, nejistotám a neomylném instinktu zkazit všechno, co se v tomto věku zkazit dá. Humor tu sice nechybí, místy dokonce zajiskří dost svižně, ale jinak autorky Pusinek bez příkras zobrazují ono období života, o němž dospělí tvrdí, že je nejkrásnější, ale každý, kdo ho prožívá, ví, že umí být dokonale příšerné.

Karolina, Iška a Vendula byly na střední škole nerozlučné kamarádky, a než je po maturitě rozdělí života běh, chtějí si ještě vyrazit: na báječnou prázdninovou cestu završenou brigádou v Holandsku. Ta cesta je však především hledáním sebe samotných, přičemž mnohé bude nenávratně ztraceno, něco jiného možná nalezeno.

Pusinky jsou sympatické ambiciózní snahou po otevřenosti bez potřeby zalíbit se. Hlavní hrdinky nejsou žádné roztomilé dívenky, ale dost drsné holky, k nimž si ani divák nehledá cestu snadno. A když ji najde, pak asi hlavně proto, že sám dobře ví, nakolik mimikry jen zakrývají to bolestné uvnitř každé z nich. Tyhle holky mohou získat spíš porozumění než náklonnost, což je jedním z nejpravdivějších rysů filmu.

Slabinou je nevyváženost

Hlavní slabinou je ale nevyváženost, a to jak v postavách, tak ve stavbě. O rodinách se nedozvídáme nic než pár frází. To by ještě nevadilo, horší je, že všichni, koho Pusinky na své cestě potkávají, jsou nezajímaví - je zřejmé, že autorky vůbec nezajímali. Nejpodivnější pak je pohled na muže - vesměs jde o hnusné, agresivní, hrubě vulgární nebo alespoň absolutně nepřitažlivé tvory. Je to natolik stereotypní, že nakonec i mnohé karamboly vyznívají skoro jako "ženská" scenáristická potřeba, nikoliv logický vývoj děje.

Podobně některé hysterické záchvaty Pusinek působí jako by byly vyvolány víc autorskou snahou vyvolat dojem dramatičnosti než skutečnými dramaty. V nepřiměřeně dlouhé expozici jde jen o to vytáhnout Išku z otcem naplánovaného programu, přitom všichni v kině od začátku vědí, že se to povede (jde přece o road movie) a že její mladší brácha pojede také.

Pak sice film nabere na čas dobré tempo i poutavý děj, ale v poslední části opakuje, rozmělňuje a zbytečně doslovně dohrává, co už je zřejmé. Dobře vystižená je naopak celková atmosféra a prostředí - nevlídné a jakoby potažené kocovinou. Neboť z výletu do světa a touhy užít co nejvíc se záhy stane jen plahočení od jedné škarpy ke druhé, od špinavého bufetu k benzinové pumpě, od flašky k půllitru, od kalného rána k bezútěšné noci.

Šťastnou ruku měla Babinská při obsazení Išky Marií Doležalovou, Venduly Petrou Nesvačilovou a Iščina mladšího bráchy Oldřichem Hajlichem. Ti tři jsou přirození nikoliv jen jako dobře vybrané typy - je u nich patrný zřetelný herecký talent. Méně přesvědčivá je nejzkušenější z nich, Sandra Nováková, jejíž herecký rejstřík bohužel nepřekračuje hranici výkonu v seriálu Ordinace v růžové zahradě. Pusinky celkově trpí řadou debutantských chyb. Nicméně především snahou vyjádřit otevřeně osobní téma v obecnějším kontextu jsou v tvorbě současné mladé filmařské generace přinejmenším hodny pozornosti.

Pusinky ČR, 2007 Režie: Karin Babinská, scénář: Karin Babinská a Petra ušelová, hrají: Sandra Nováková, Marie Doležalová, Petra Nesvačilová a další.