Podle renomovaného pražského obchodníka s obrazy Martina Kodla by Senoseč na aukci v New Yorku dnes stála kolem sto miliónů dolarů. Obraz byl dlouhá desetiletí vystaven v pražské Národní galerii.

Po restitucích se vrátil do majetku rodu Lobkowiczů a od roku 1997 byl zpřístupněn v expozici Umění šesti století na zámku v Nelahozevsi. Nyní se po deseti letech mistrovské dílo znovu vrací do Prahy a bude velkou turistickou atrakcí pro návštěvníky Hradu.

Expozice v Lobkovickém paláci je pro veřejnost otevřena denně od 10.30 do 18 hodin. Plné vstupné je 275 Kč, snížené 175 Kč. Kromě vzácných obrazů tu najdou diváci také cenné zbraně a hudební nástroje.

Velkým lákadlem je senoseč

Skvostem je však především Senoseč, původně součást většího cyklu ročních dob, jenž je v dějinách malířství považován za nejvýznamnější dílo krajinářského umění. Malíř jako první detailně studoval proměny přírody, ale zachytil i typické činnosti lidí, charakteristické pro příslušné měsíce roku. Z původně šesti obrazů se jich zachovalo pět.

Z nich jsou tři ve vídeňském Uměleckohistorickém muzeu a jeden v Metropolitním muzeu v New Yorku. Malby vznikly na objednávku jednoho z antverpských kupců a Bruegel na nich postupně zachytil předjaří, jaro, začátek a vrchol léta, podzim a zimu. Senoseč pokrývá období do června do července a zachycuje nizozemský venkov uprostřed čilé práce.

K přírodě měl Pieter Bruegel obrovský vztah, protože sám pocházel z malé brabantské vesničky, ležící kousek od města Bredy. Bylo prý zázrakem přírody, tvrdil jeho životopisec van Mander, že se mezi vesničany narodil tak veliký umělecký talent! Rodné Nizozemí opustil Bruegel jen na čas kvůli cestě do Itálie. Z kreseb lze rekonstruovat, že viděl Řím a Neapol.

Možná navštívil i Prahu

S jeho putováním je spojena také dosud historiky umění nevyřešená záhada týkající se lobkowiczkého obrazu. Možná navštívil i Prahu. Naše hlavní město se totiž objevuje právě v mlhavém pozadí Senoseče. Byl mistr u nás osobně, nebo motiv použil z nějaké dobové a nám neznámé grafiky? V každém případě ho Hradčany velice zaujaly. Pieter Bruegel starší zemřel v září 1569 v Bruselu, kam se přestěhoval pár let před smrtí.