Článek
NIL nenabízí nic jiného než poctivý, moderně znějící rock s dobrým zpěvem. Není těžké poznat, že vycházejí částečně z tradice Soundgarden a Pearl Jam, nicméně tím, že mají zpěvačku, to trochu zamlžili a leckomu můžou připomínat třeba Skunk Anansie.
Právě zpěv na sebe strhává největší pozornost, možná také proto, že písničky jsou jednoduše vystavěné a moc se v nich nesóluje. Zpěvačka zní hodně mladě, není nějak rafinovaná, ale přitom nahrávce vládne s jistotou, zejména v sytých refrénech.
Naboosterovaná masa v pozadí také pěkně šlape, takže na české poměry je NIL milé překvapení. Mimochodem, takhle nějak by mohla znít Aneta Langerová, kdyby byla skutečně tak nekomerční, jak se říká.
NIL: The River Spring, Indies Rec, 2007