Článek
Proč se to jmenuje Introducing (introduce = představit, uvést), když je to už třetí deska? Zpěvačka vysvětlila, že dosud byla jakousi blonďatou holčičkou pod vlivem producentů, ale tentokrát se zdravě naštvala, přebarvila si vlasy na fialovo a udělala si desku podle sebe. Sama údajně psala písničky a hlavně texty.
První písní Girl They Won't Believe It jakoby chtěla říct: "to koukáte, jak skvělé retro Motownu umím udělat!" Klobouk dolů, zní to úplně jako Diana Rossová. Pohodový starosvětský soulový rytmus, nebesky vzdušné smyčce, v pozadí vokální trio, prostě 60. léta jak poleno. Je zábavné pozorovat, jak dnes nejmladší zpěvačky vůbec nezajímá, jestli jsou "současné". Joss Stoneová žije někde kolem roku 1965, Amy Winehousová snad dokonce na konci 50. let, dnešní bezpohlavní pop je nebaví. Proč to dělají? Jak poznamenal jeden britský recenzent, prostě mají vkus.
Další písničky jsou sice malinko více "digitální" a také více do funku (tady se zřejmě vyřádil producent Raphael Saadiq), ale ne o moc. Pořád je tu cítit, jak je Joss zamilovaná do Supremes, Marvina Gaye atd., ale nechá se přemluvit, aby tam dala i něco "moderního". Dočkáme se tedy jemného doteku dneška (třeba v Tell Me What We Gonna Do dělá rapper takové to "yeah-yeah-Joss Stone", ale je to tam vlastně zbytečné). Stejně tak krátký výstup Lauryn Hillové v rámci tohoto alba postrádá smysl.
Co ale skutečně výrazně porušuje zmíněnou soulovou náladu 60. let, jsou docela tvrdé, jednoznačně na sex zaměřené texty. V úvodu Tell Me About It Joss zpívá, že to "potřebuje nejméně dvakrát denně" a korunu tomu nasadí v Put Your Hands On Me. Interpretace textu je sice činnost zapeklitá a nic nelze tvrdit se stoprocentní jistotou, nicméně v kontextu desky není těžké se dovtípit, co může znamenat "tvůj cukr" a "celou mě polej".
Každopádně Joss zpívá jako o život. Vytvořila si vlastní styl, velice sexy a současně funkční. Je dobré, že neječí jako Aguilera, není zbytečně exaltovaná, odměřuje emoce po špetkách v duchu dobré tradice Arethy Franklin (to v žádném případě neznamená, že zpívá stejně!). Většinou se drží v oblasti zastřeného broukání, ale umí i zakřičet - právě tak, aby to zaujalo a nerušilo.
Joss Stone: Introducing Joss Stone, EMI 2007