Darovat vilu přímo potomkům původních majitelů vedení Brna odmítá. Při darování památky do zahraničí by město muselo státu zaplatit darovací daň. Ta by u nemovitosti, jejíž hodnota přesahuje 50 miliónů korun, činila 40 procent z ceny, řekla náměstkyně primátora Barbora Javorová.

Radní se shodli i na tom, že Brno by mělo iniciovat další setkání s Tugendhatovými. Obě strany by měly spolu komunikovat o tom, jak budou dál postupovat při nutných opravách památky a jak ji zachovat přístupnou pro veřejnost. Písemně tento závazek v usnesení nevyjádřili, politici se však na této myšlence shodli, uvedla náměstkyně.

Významná památka potřebuje opravy

Zastupitelstvo města Brna přitom v lednu odsouhlasilo, že vila Tugendhat může připadnout původním majitelům. Spolu s vilou mohla rodina získat i blízké pozemky. Zastupitelé o převodu rozhodli, i když radní byli a stále jsou proti. Radnice především měla námitky proti tomu, že Tugendhatovi na jedné straně žádali město o vydání, na druhé současně zpochybňovali převod vily ze státu na Brno. Primátor Roman Onderka tvrdil, že v tom případě se pozůstalí měli obrátit na stát a ne na město.

Potomci žádají o navrácení objektu na základě zákona o nápravě majetkových křivd způsobených holocaustem. Židovská rodina Tugendhatů své brněnské sídlo ale opustila ještě před tím, než hitlerovské Německo obsadilo celé Československo.

Vila je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek funkcionalismu. Stavba byla v roce 2001 zapsána mezi památky UNESCO. Vilu navrhl mezi světovými válkami v roce 1928 známý německý architekt Ludwig Mies van der Rohe. Potřebuje generální opravu. Ta ovšem nebyla dosud zahájena, i když se už uskutečnilo výběrové řízení na zpracování projektové dokumentace. To zrušil antimonopolní úřad.