Čemu přisuzujete trojnásobný úspěch vaší skupiny Kryštof?

Natočili jsme úspěšnou desku a absolvovali k ní velmi úspěšné turné. Myslím, že právě tohle se v hodnocení akademiků odrazilo. Konkurence pánů Horáčka a Hapky v desce roku a třeba skupiny Divokej Bill v kategorii Kapela roku byla velká. Tímto se jím trošku omlouvám za to, že jsme zvítězili. Současně z toho ale mám velkou radost.

Kryštof obvykle z několika nominací proměnil jedinou. Letos tři. Užíval jste si to?

Musím říct, že jsem si letos užíval více nominací než potom samotného vyhlášení cen. Byl jsem nervózní z moderování. Měl jsem samozřejmě radost, ale nějak mi ty věci nedocházely. Užívat jsem si to začal až po skončení ceremoniálu v šatně s celou kapelou.

Který moment byl na pódiu pro vás jako moderátora a současně oceněného člena skupiny Kryštof nejsložitější?

Celý večer byl těžký. Nejvíc jsem se ale bál předávání ceny Vendule a Petrovi Svobodovým v kategorii Síň slávy, kam byl uveden zesnulý skladatel Karel Svoboda. Těžké byly také momenty, kdy mi v zákulisí říkali, že jsme dlouzí a já pak musel na pódiu s moderováním víc spěchat.