Hlavní obsah

Vyšel překlad románu Juana Marsého o Španělsku za vlády Franka

Právo, František Cinger

V edici Světová knihovna nakladatelství Odeon vychází román populárního španělského autora Juana Marsého Ještěrčí ocásky (2000). Spisovatel narozený v roce 1933 v Barceloně za něj získal národní cenu. Kniha přibližuje atmosféru Španělska nedlouho po roce 1945, přesto nejde o historický nebo politický román.

Článek

Vypravěčem autobiograficky laděného příběhu je dosud nenarozený chlapec, jehož "velké nitroděložní lumpárny" prožívá žena, jíž dospívající syn David říká Rusovláska. (Stejně jako spisovatelova maminka zemře při předčasném porodu.)

David nenávidí Galvána

Do té doby se odehraje vše. David upřímně nenávidí nejen nenarozeného bratra, ale každého muže, který se kolem matky jen šustne. Zvlášť inspektora Galvána, jenž zprvu dochází do rodiny kvůli hledanému manželovi. Ten je představen jako pijan a tulák, zapletený však do ilegálních, protivládních aktivit.

"Pokud chcete vědět, jestli si myslím, že žít v míru bez svobody je lepší, než žít svobodný a ve válce, moje odpověď zní ne, inspektore," diskutuje s ním Rusovláska. "Otázky tohoto druhu nikdy nepokládám," kontruje on. "Samozřejmě, proč taky. To jsou výhody života v míru a bez svobody."

V rozhovoru pro Právo v roce 2005 Marsé přiznal, že všechny jeho myšlenky jsou ovlivněny otcem - aktivistou, který byl v době Frankovy diktatury několikrát vězněn: "Vím dobře, že ovlivnil moje chování a později i moji tvorbu." Jako chlapec Marsé zažil, že "levice, která byla Frankem poražena, měla zavřená ústa, nemohla se k ničemu vyjadřovat. Každá rodina, která prohrála, musela být po desetiletí zticha."

Poslední odpoledne s Terezou

Román Ještěrčí ocásky určitě přispěje k tomu, že se čeští nakladatelé budou o jednoho z nejznámějších španělských autorů více zajímat. V češtině jsme dosud měli k dispozici jen prózu Poslední odpoledne s Terezou (1966, česky 1982).

K vydání se nabízí například román Jestliže ti řeknou, že jsem padl, který byl ve Španělsku zakázán, a proto vyšel v roce 1973 v Mexiku, nebo zatím poslední Marsého próza Milostné písně v Lolita's Clubu (2005). Podle výtečné překladatelky Marie Jungmannové v ní Marsé reaguje na současnou krizi hodnot a generační konflikt. Podle něj spočívá spíš v absenci ideálů a nevyhraněnosti postojů mladé generace, která spoléhá při zajištění existence na rodiče.

Juan Marsé: Ještěrčí ocásky

Odeon, přeložila Marie Jungmannová, 272 stran

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám