Článek
Podle Džaváda Šamakdarího, kulturního poradce kontroverzního íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, snímek pustoší historickou minulost Íránu a uráží jeho civilizaci. Film označil za "psychologický boj" proti Íránu a jeho lidu. Tvrdil ale zároveň, že "íránská kultura je dostatečně silná na to, aby tento útok ustála".
"Američtí kulturní činitelé si mysleli, že pustošení historické minulosti Íránu a urážení jeho civilizace jim přinese duševní uspokojení," prohlásil Šamakdarí. Tvrdil dále, že po islámské revoluci v roce 1979 Hollywood a kulturní autority v USA iniciovaly výzkum, jak napadnout íránskou kulturu. Tento film je prý toho výsledkem. Titulkem "Hollywood vyhlašuje válku Íráncům" se zapojil do kritiky filmu i íránský deník Ájandeno.
"Snaží se říci lidem, že Írán, který je nyní v Ose zla, byl již dlouho zdrojem zla a předkové moderních Íránců jsou zlí, vražední a zabednění divoši, které vidíte v 300," uvádí se v článku. Proti produkci a promítání filmu podali písemný protest také tři íránští poslanci.
Není to poprvé, co Írán vystupuje proti západním filmům, kde se tématika Íránu objevuje. Hněv jeho představitelů vyvolal již v roce 2004 historický film Alexandr Veliký, ve kterém makedonský král snadno dobývá starobylou Perskou říši. Snímek 300: Bitva u Thermopyl se stal již v prvním víkendu promítání kasovním trhákem, když vydělal 71 milióonů dolarů (1,5 miliardy korun). Stal se tak divácky vůbec nejúspěšnějším mezi filmy uvedenými v Severní Americe v březnu.