Hlavní obsah

Korupce a vydírání v secesním balení

Právo, Radmila Hrdinová

Hry Oscara Wildea nejsou na českých jevištích příliš častým hostem. V pravidelných intervalech se vrací na repertoár prakticky jen komedie Jak je důležité míti Filipa, tu a tam se objeví pokus o jevištní přepis Obrazu Doriana Graye (v současné době ho jako muzikál uvádí pražské Divadlo Ta Fantastica), ve Viole se hraje dramatizace Zločinu lorda Artura Savila, ale k jeho salónním konverzačním komediím se české divadlo chová s jistou obezřetností.

Článek

Doby, kdy pánové nosili se samozřejmou nonšalantností smoking či frak a dámy ladně pluly po scéně ve velkých toaletách, patří, zdá se, minulosti. O renesanci wildeovského salónního stylu se pokusilo Divadlo na Vinohradech. Do jeho v dobrém slova smyslu měšťanského repertoáru Wilde nepochybně patří a volba Ideálního manžela souzní s rodinným a politickým laděním letošní sezóny.

Komedie o korupci a vydírání vlivného politika navíc nabývá v poměrech naší nejzkorumpovanější země Evropské unie na nové, z hlediska diváckého ohlasu žádoucí, jinak ovšem ostudné aktuálnosti. Za časů Oscara Wildea se však korumpovalo ještě s jistou noblesou. Tu se snaží zprostředkovat inscenace režisérky Jany Kališové, opírající se o výpravnou salónní dekoraci a slušivé kostýmy. Nabízí divákům oživlý obraz společenské smetánky, která si za přeslazenými úsměvy jde tvrdě po krku.

Wilde je ale především umění konverzace, a to se z našich scén takřka zcela vytratilo. Na vinohradských prknech je ale ovládají na velmi solidní úrovni. Nejlépe si vede Jiří Dvořák jako dandyovský vikomt Goring spolu se zkušeným Jiřím Plachým v roli jeho otce, lehký konverzační styl je blízký i Janu Šťastnému a Simoně Postlerové v rolích manželů Chilternových, z dámského obsazení si wildeovsky umně vykroužené pointy vychutnává Hana Maciuchová jako Lady Markbyová.

Zlata Adamovská v stěžejní intrikánské roli paní Cheveleyové působí trochu těžkopádně, rozhodně není tou nebezpečně elegantní štikou v salónním rybníce, jakou bychom podle Wildeovy úvodní charakteristiky očekávali. Na malé ploše role komorníka Phippse vystřihl Jaroslav Kepka příkladnou drobnokresbu s přesně cítěným temporytmem. Ideální manžel není nikterak přelomová inscenace v tvorbě Jany Kališové, ani v repertoáru vinohradské scény.

Jistě by se obešla bez některých hereckých i inscenačních klišé (například rámující živé obrazy), ale vinohradské publikum spolehlivě pobaví wildeovskými bonmoty, které tu a tam zajiskří i aktuálním krátkým spojením.

Oscar Wilde: Ideální manžel, překlad Václav Renč, režie a úprava Jana Kališová j. h., dramaturgie Tomáš Vondrovic, scéna Milan David, kostýmy Jan Růžička, pohybová spolupráce Ivan Krob. Praha, Vinohradské divadlo.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám