Richie vystupoval jako sympatický chlapík bez hvězdných manýrů. Nenechal lidi dlouho čekat a mezi písničkami neustále vtipkoval o počasí, o Praze, či o publiku, legraci si dělal i sám ze sebe.

Podařila se mu např. scénka, kdy na pódiu uvítal Dianu Ross, se kterou kdysi zpíval, ale do Prahy samozřejmě nepřijela. Chvíli protahoval trapný pocit nejistoty a pošťuchoval publikum - to pak začalo nespokojeně "bučet" a Richie se jako "lekl" a volal: "Security, Security!" Část lidí se zasmála, ale někteří tomu zřejmě neporozuměli.

Hlasově je na tom Richie stále dobře. Když se opře do piána a bez kapely spustí Hello, každá dáma od třiceti do padesáti let (těch byla v Sazka Aréně většina) musí sáhnout po kapesníčku. Soulový romantik nezapomněl ani na geniální pohodovku Easy nebo na Brick House, skvělé staré funky od Commodores. Bohužel zrovna Brick House nezněl tak dobře jako z desky a zpěvák se dost divil, že lidi z toho vůbec nešílí. "I Can´t Hear You!" snažil se několikrát oživit publikum, ale nepodařilo se. Většina lidí stejně čekala jen na Hello a Say You, Say Me.

Richie se v Praze opravdu snažil a byl milý, nicméně o strhující koncert nešlo. Patří k těm umělcům, kteří už byli na absolutním vrcholu před lety a těžko se tam vrátí. Lidé si užili tři hlavní balady, slabé písničky z nové desky musel posluchač doslova přetrpět.