Prakticky každý rok vydáváte nové album. Proč jste zvolili takovou politiku?

Je mnoho věcí, které chci vyjádřit. Jde o to, co kolem sebe vidím a co pociťuji. Vlastně jde především o to, co cítím. Ale přiznávám, že nás k tomu vedou i praktické důvody. Když chce člověk zůstat na scéně a být respektovaný, tak na tom musí tvrdě pracovat a nedělat příliš dlouhé pauzy.

Proč se vaše aktuální album jmenuje Release Date (Datum vydání)?

Bereme to téměř jako politické prohlášení. V tomto případě nejde o termín vydání. Jde o osvobození v hudebním a duševním smyslu. Bojujeme proti komerci. Rocková scéna by se měla celá osvobodit. Měla by usilovat o to, aby lidé mohli dělat to, co chtějí, a ne pouze nahrávat to, co si objednají kravaťáci od velkých labelů.

O tom jsou písničky na desce?

Sdělení má samozřejmě jinou formu. Lidský život má vždy tmavou i světlou stránku, dobrou i ďábelskou část. Já si chtěl na této desce vyzkoušet tu temnější polohu, chtěl jsem poznat, jaké je nebýt milý a veselý, i když miluji takový být. Někdy se člověk musí zastavit a zeptat se sám sebe, kam kráčí, proč tam kráčí a jestli je to dobré.

Texty na desce jsou o problematických okamžicích lidského života. O tom, když musíte vyjít do ulic, narazíte na všechen ten odpad společnosti a máte se rozhodnout, co s tím. Musíte si vybrat cestu, prostě učinit zásadní rozhodnutí a přestat být malé dítě. Musíte se rozhodnout, jak budete žít, jestli přetrvá divokost vlastní osobnosti, nebo se váš život bude vyvíjet jako životy miliónů ostatních, směrem k poklidnému stylu.

Deska je o poznání tvrdší, než u vás bylo v posledních letech zvykem.

V porovnání se staršími deskami jsme vytvořili skutečně tvrdé album. Možná je to tím, že teď všichni víc věříme v metal. Inspirují nás především System Of A Down a také Korn.

Vždy jste v hudbě mixovali více stylů. Existují hranice, za které byste v tomto ohledu nešli?

Budu mluvit jen za sebe, protože nevím, jak bychom se v tomhle směru shodli s celou kapelou. Já nesnáším takový ten hloupý heavy metal osmdesátých let typu Iron Maiden nebo Ratt. Do takové hudby bych nikdy nešel. Náš bubeník ji ale poslouchá.

Ve skladbě Spokebone hostuje finská skupina Värttinä. Jak jste se ke spolupráci dostali?

Chtěli jsme na desku někoho přizvat a rozhodli jsme se pro ně. Värttinä je úspěšná finská etno kapela. Zpívá ty své zvuky a ve výsledku to naši hudbu dost obohacuje.

Vystoupíte letos opět v Česku?

V létě u vás budeme hrát nejméně dvakrát, a doufáme, že se objevíme ještě v nějakých klubech. Při našich koncertech určitě zazní i nové písně z Release Date.