Článek
"První vydání mělo náklad jen tisíc výtisků a knížka byla po vyprodání stále žádaná," uvádí Nosková důvod k nové edici. "Mnou vydaná předchůdkyně navíc neměla ani čárový kód, neposlala jsem ji recenzentům - prostě to vydání bylo zpackané." Ať si holky popláčou je první autorčin titul, ve kterém se objevují ukázky z její publicistiky, i když žánr fejetonu stojí napůl v krásné literatuře, napůl v žurnalistice.
"Byla to zkouška umu," říká o svých fejetonech Nosková, "jak na malé ploše sdělit maximum, navrch s nějakým espritem. Fejetony mě vedly k sevřenému a cizelovanému jazyku, k stručným metaforám."
Nakladatel sice nové vydání vybavil obálkou, která spíš než plakát knihy připomíná reklamu na dovolenou na Kajmanských ostrovech, ale autorka věří, že podstatné jsou v její novince texty: "Asi je z těch fejetonů a vyprávěnek patrné, jak vidím svět. Že jsem spíš žasnoucí pozorovatel než soudce a moralista a že mě život víc baví, než trápí. A mám potřebu získávat pro tento postoj i druhé."