Královna: Bezkonkurenčně nejlepší premiéra týdne a mnoha posledních týdnů. Film Stephena Frearse zachycuje týdenní období v životě královny Alžběty II, těsně po smrti princezny Diany. Zdůrazňuji, že mě její život ani smrt nikdy příliš nezajímaly, ale tento film je fascinující v tom, jak popisuje rozpor mezi královnou (která logicky zastávala názor, že královské rodině do smrti bývalé manželky následníka trůnu nic není) a ministerským předsedou Blairem (který správně odhadl, že veřejnost nějakou královninu reakci očekává a mělo by se toho využít).

To je vpodstatě celá zápletka. Nedozvíte se žádná šokující odhalení, která byste dosud neznali. Ale scénář, režie a herci (nejen Helen Mirrenová v titulní roli) jsou tak vynikající, že je to napínavější, než leckterý thriller (a místy zábavnější, než leckteré komedie).

Maharal: Tajemství talismanu: Český film, který se snaží být něco jako Goonies (tj. Indiana Jones s dětskými hrdiny), což se mu nedaří. Nejde ani tak o to, že Spielberg má větší rozpočet, ale spíš o to, že děj filmu je buď naprosto předvídatelný nebo naprosto nepochopitelný (střídavě), herci hrají každý jiným stylem a některé dialogy jsou vpravdě pekelné. Například o tady tom pánovi ve filmu říkají, že "je to takový slovenský Indiana Jones" a nemyslí to jako vtip.

Sejmi Eso (opravdu s velkým E, protože jde o přezdívku chlapa, kterého je potřeba "sejmout"): Tenhle film se snaží být jako něco od Tarantina (cool hlášky, spousta podivných zločineckých týpků) a Tonyho Scotta (psychedelická kamera, střih, hudba).

V jednom hotelu a jeho okolí se sejde asi tucet podivných existencí, které chtějí buď zabít titulního hrdinu, nebo ho zachránit před smrtí. Ani technická zručnost tvůrců (hlavně střihače) a plejáda slavných a/nebo dobrých herců ovšem nezakryje fakt, že k Tarantinovi a/nebo Scottovi má tenhle film hóóódně daleko. Možná by bylo lepší, kdyby se kompletně celý nesl v přehnaném duchu (jako Zastav a nepřežiješ z minulého týdne, který je lepší), ale místo toho je film Sejmi Eso chvíli úplně zmagořený a chvíli poté se snaží být seriózní a prezentovat nám nějaká odhalení, která nás mají šokovat, ale šokují maximálně svou blbostí.

Nudit se při tom všem asi nebudete, ale kdyby se filmové kotouče mezi sebou náhodně proházely, na vyznění filmu by se tím nic moc nezměnilo. Představuji si, že takhle nějak by Marcel Bystroň natočil Po hlavě do prdele, kdyby měl 100x více peněz a lepší štáb.

Ve zkratce

Na adrese filmmusicweekly.com je ke stažení (zdarma) internetový týdeník o filmové hudbě.

V novém romantické komedii Music & Lyrics (česky asi "Hudbu složil, texty napsal") hraje Hugh Grant hudebníka, který byl v 80. letech slavnou popovou hvězdou a nyní má napsat hit pro současnou teen hvězdičku. Ne že bych se na ten film bůhvíjak těšil, ale učaroval mi tento videoklip, který se úspěšně snaží tvářit jako by byl opravdu z 80. let.

Jak vidíte, FFFILM už pár týdnů vyhází ve "zkratkovité verzi". Pokud s tím nejste spokojeni, musím se vám přiznat, že s tím moc spokojen nejsem ani já a že jde o kompromis, který se mi nelíbí. Obávám se, že řešením bude přestat ho aspoň na nějakou dobu psát úplně. Ještě uvidím. Každopádně pořád platí, abyste sledovali fuxoft.cz/fffilm - tam bude vždy odkaz na aktuální vydání nebo na aktuální informace.