Za všechny přítomné se s Hercíkovou rozloučila scénáristka a moderátorka Halina Pawlowská. "Rozuměla lidem i jejich pocitům a uměla to skvěle napsat," shrnula to, co na spisovatelce obdivovala. Hercíková napsala 22 románů a novel, několik scénářů, televizních i rozhlasových her. Její slavnou prvotinu Pět holek na krku, přeloženou do mnoha jazyků, zfilmoval v roce 1967 režisér Evald Schorm. Poslední knihu Možná ho najdeš na ulici vydala před rokem.

Vedle Pěti holek na krku, jimiž vstoupila ve druhé polovině 60. let do literárního světa, byly zfilmovány i další její romány a povídky. Mezi čtenáři se prosadily především díla Hester aneb O čem ženy sní, Pavouk, který kulhal, Vášeň, Touha, Klára, holub růžový a Lékař duší a zvířat.

Iva Hercíková se narodila 2. listopadu 1935 v Pardubicích. Po maturitě na gymnáziu v Liberci roku 1954 vystudovala dramaturgii a divadelní vědu na pražské Divadelní fakultě. Prosadila se jako autorka námětů a scénářů pro kreslený film a televizi, později komorně laděných prozaických příběhů s milostnými náměty a literatury pro mládež. V roce 1964 debutovala knihou o pražských divadlech malých forem nazvanou Začalo to Redutou.

V roce 1970 se podílela na scénáři Hoblova filmu Velká neznámá, který vznikl podle její povídky. Jan Kačer natočil podle dalšího jejího námětu snímek Jsem nebe a bulharský režisér Angel Valčanov pak zfilmoval její scénář Šance s Jiřinou Třebickou a Josefem Abrhámem. V televizi vznikl například v roce 1980 snímek nazvaný Jak namalovat ptáčka.

V roce 2002 napsala s Petrem Jandou libreto k muzikálu Olympic. V roce 1986 Hercíková z politických důvodů emigrovala s manželem do Spojených států. Dál psala česky a nikdy se nevzdala českého občanství. Proniknout do amerického literárního byznysu se jí však nepodařilo, i když se jí v New Yorku ujali přátelé a překládali její romány i povídky. V roce 2001 se přestěhovala zpět do České republiky.