Jde o první výstavu svého druhu co do rozlohy a struktury v České republice. Podtitul prvního ročníku zní "Periférie se stávají centrem" a tématem je proces přesunu zájmu z původních známých metropolitních center umění na periférie. Ohniskem jsou tedy práce umělců ze zemí, jejichž kvalita umělecké scény byla po dlouhou dobu opomíjena.

Mezi všemi vynikají díla umělců z bývalého Východního bloku a jejich společný cit pro lyrické a vtipné ztvárnění odrazu základních otázek postmoderního světa v uměleckém díle.

Hned na začátku výstavy výborně prezentují českou mladou výtvarnou scénu Štěpánka Šimlová se sérií digitálně upravených fotografií poukazujících na odcizený svět velkoměst a reklamy s názvem I am terribly sorry - portréty umělých figurín krásek, které formou krátkého textu předkládají variaci omluv.

Panasonic Emotions, interaktivní přístroj Jiřího Černického, obsahující nahrávky autentických lidských emocí, umožňuje projevit žádoucí citové rozpoložení, aniž by se majitel tohoto přístroje musel například pohádat. Stačí navolit chtěnou emoci a zapnout...

Opodál umístěná igelitová taška plná supermarketových dobrůtek sebou škube a naštvaně, prostřednictvím vulgárních slov vyjadřuje odpor celému světu. Jejím tvůrcem je Kryštof Kintera a jmenuje se I am sick of it all.

Za zmínku stojí i kolekce barevných fotografii Veroniky Zapletalové, nazvaná Chatařství. Menší snímky chat a chatiček umístěné v několika řadách na stěně odrážejí povahu a osobnost majitele - většinou i stavitele, pro kterého "kutilství" neznamenalo jen trávení volného času o víkendech a dovolených, ale zejména i jistou formu úniku ze sociálně a politicky nepříznivé atmosféry velkoměsta 70. a 80. let.

Výstavu Prague Biennale mohou návštěvníci Veletržního paláce zhlédnout do 24. srpna.