Článek
Hartmanice, které leží v takzvaných Sudetech, je podle slov místních dětí strašná díra, kde se všichni jen dívají na televizi. Proto jim přišel vhod projekt Zuzany Dražilové - ta dala dětem digitální kameru a nechala je pátrat po osudu Židů v jejich obci.
Díky tomu, že žáci místní základní školy byli opravdu "tabula rasa", dostává závažný dokument i příchuť komična. Děti se vydávají za babičkami a dědečky a leckdy vyvolají svými naprosto upřímnými dotazy (a je to pravda, že jste byla Němka?) rozpaky i agresi. Jeden děda jim vyhrožuje, že je nakope a vnučka se pak dojemně omlouvá: "Ale dyť jsem ti o tom říkala."
Z hlediska historika to asi není nic moc, žádné šokující objevy se nekonají. Přesto jsou Děti z Hartmanic zajímavým dokumentem a stojí za to věnovat jim půl hodiny.