Při troše dobré vůle lze v jejím zvuku vystopovat obrysy tvorby irských U2. Při další troše také písničkářskou naléhavost. Muzika The Feelers je vcelku barevná. Je temná a lehká současně, staví na jasných melodických rysech a také naléhavosti a příjemnosti hlasu zpěváka Jamese Reida. Navíc je nové album velice vyrovnané. V rámci názvu One World také patřičně vzdušné a svobodné.

Na jaké koncerty se mohou čeští fanoušci těšit ve středu v Praze a ve čtvrtek ve Zlíně?

To bych chtěl také vědět. Ještě to nemáme vyzkoušené a jsme zvědaví, jak vše dopadne. Jsem si ale jist, že to bude velmi zajímavé.

Pamatujete na váš první koncert v České republice před dvěma lety ve Vizovicích?

Ano, ten si všichni pamatujeme, protože byl opravdu velmi vydařený. Hráli jsme na festivalu Trnkobraní a ani trochu jsme neměli tušení, jak to dopadne. Nevěděli jsme vůbec, jestli v Čechách někdy někdo slyšel naše jméno. Bylo tam ale podivuhodně mnoho lidí.

Myslíte si, že novozélandské kapely mohou dosáhnout takového celosvětového úspěchu, jako třeba australské?

Mohly by, určitě. Že se to zatím nepodařilo, je jen proto, že tu nejsme tak dlouho jako hvězdy typu INXS nebo AC/DC. Potřebujem ještě tak deset let, abychom se mohli srovnávat.