Poznámky se týkaly architektury, výzdoby, financí i náboženských obřadů,  v roce 1946 je vydal v anglickém překladu Erwin Panofsky. Panofsky se stal jednou z nejvlivnějších osobností dějin umění, a tak se díky němu stal opat Suger povinnou četbou i pro kunsthistoriky, kteří se zabývají renesancí, barokem nebo i moderním uměním.

Je to jeden z mála textů, v němž sám iniciátor stavby vysvětluje pro své vrstevníky i pro budoucí generace, co, jak a proč postavil. Zásluhou Ivy Adámkové dostávají nyní kompletní překlad Sugerových spisů do rukou i čeští čtenáři.

Její počin překračuje rámec běžného překladu. Prakticky každý termín Adámková v poznámkách analyzuje, a to s velkými znalostmi z dějin umění a architektury, liturgie i středověkých reálií a také se zvládnutou kompletní literaturou k Sugerovi a jeho stavební aktivitě, což je dnes už obsáhlý regál v odborné knihovně. Obdobně vydaného Sugera mají od roku 2000 jen přepečliví a důslední Němci, v edici a překladu Andrease Speera a Günthera Bindinga. Adámkové za "českého" Sugera patří poděkování od všech zájemců o umění i dějiny středověku.

Suger: Spisy o Saint-Denis Oikoymenh, Praha 2006