Hlavní obsah

Všechny filmy Projektu 100

Tento týden startuje třináctý ročník filmové putovní přehlídky Projekt 100, který každoročně přináší deset zásadních filmů světové kinematografie.

Článek

Cesta domů

Láska, tradice a oddanost rodině jsou tématy sentimentálního příběhu od čínského režiséra Zhang Yimoua, autora mistrných počinů Vyvěste červené lucerny a Šanghajská trojice.

Cesta domů rozehrává konflikt mezi starou vdovou a jejím synem, obchodníkem ve středním věku, který se ve svém autě vrací do zapadlé vesničky na severu Číny, kde vyrostl. Matčino lpění na starém zvyku, který od dob kulturní revoluce už nikdo nedodržuje, synovi připadá jako čirá pověra. Truchlící stařena se však nehodlá vzdát a nakonec se jí podaří dosáhnout toho, aby si její syn začal vážit tradice a rodinné cti nade vše.

The Road Home,  Čína 1999, 87 min., české titulky, režie:  Zhang Yimou, hrají: Zhang Ziyi, Sun Honglei, Zheng Hao, Zhao Yuelin, Li Bin, Chang Guifa, Sung Wencheng, Liu Qi...

Cléo od pěti do sedmi

Slavný film Vardové s takřka absolutní chronologickou přesností (charakterizuje ho rovnováha mezi fiktivním a reálným časem) zachycuje dvě hodiny ze života mladé pařížské šansoniérky, která se obává, že má rakovinu. Každý krok, dělící ji od chvíle, kdy se má v nemocnici dozvědět výsledek vyšetření, je tápáním ze životní osamělosti a úzkosti.

Poutem, které si náhodně najde, je voják Antoine, se kterým se setkává v parku. I on je jakýmsi odsouzencem večer se vrací k jednotce do Alžíru, která je v bojovém nasazení.

Možná proto, že je první, který s ní hovoří o všem a o ničem, i o věcech vážných s přízvukem opravdovosti v hlase, věnuje mu svou důvěru a dá mu nahlédnut do svého nitra. Všechny dějové fragmenty jsou přesně odpozorované, mezititulky zaznamenávají plynutí času a vytvářejí odstup od událostí. Jemnými filmovými prostředky se režisérce podařilo stmelit střízlivý dokumentární způsob vyprávění a subjektivnost pohledu, uměleckou stylizaci dosahuje metodou "cinéma-vérité".

Cléo de 5 7, Francie / Itálie, 1961, 90 min., české titulky, režie:  Agns Varda, hrají: Corinne Marchand, Serge Korber, Yves Robert, Jean-Luc Godard, Jean-Claude Brialy, Sami Frey, Eddie Constantine, Anna Karina...

Mechanický pomeranč

Ústředním tématem Mechanického pomeranče, slavné Kubrickovy adaptace novely Anthonyho Burgesse, je otázka svobodné vůle. Ztrácíme své lidství, když jsme zbaveni volby mezi Dobrem a Zlem? Má stát právo nechat zločince projít šokovou terapií, po jejímž absolvování už není schopen rozeznat rozdíl mezi Dobrem a Zlem, a udělat z něj "mechanický pomeranč"? Vylít tedy vaničku i s dítětem a dosáhnout toho, že člověk, který byl "vědecky vyléčen" z kriminality, tím zároveň může být zbaven schopnosti vnímat umění a krásu vůbec?

Ústřední postava Alex svým způsobem ztělesňuje nevědomí: člověka v přírodním stavu, který projde "léčebnou kúrou" a je "civilizován". Jeho následný stav můžeme chápat jako neurózu navozenou společností.

A Clockwork Orange,  Velká Británie, 1971, 137 min., české titulky, režie: Stanley Kubrick, hrají: Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Philip Stone, Steven Berkoff, Adolf Hitler...

Na sever severozápadní linkou

Špionážní thriller, který mísí nepředvídatelně se klikatící zápletku s černočerným humorem, je jakýmsi "shrnutím" Hitchcockovy americké tvorby. Objevuje se v něm jedno z jeho nejtypičtějších témat: protagonistou filmu je "nepravý muž", jenž je falešně obviněn ze zločinu, který nespáchal a je nucen prokazovat svoji nevinu.

Americká kontrašpionáž si vymyslí neexistujícího agenta. Tajné služby si tohoto agenta ztotožní s nepravým s reklamním odborníkem Rogerem Thornhillem, který se v úloze volavky dostane do neproniknutelné hry agentů. Thornhill, který se celou věc snaží objasnit, jen v poslední chvíli unikne smrti při náletu letadla uprostřed pouště, iniciátorem kterého byl nepřátelský agent Phillip Vandamm. Jen krásná Eva mu nakonec podá pomocnou ruku, i když ho zpočátku klamala...

North by Northwest, USA 1959, 136 min., české titulky, režie: Alfred Hitchcock, hrají: Cary Grant, Eva Marie Saint, James Mason, Jessie Royce Landis, Leo G. Carroll, Josephine Hutchinson, Philip Ober, Martin Landau, Les Tremayne, Alfred Hitchcock, Lawrence Dobkin...

Pat Garret a Billy The Kid

Sam Peckinpah snil o uměleckém díle, natočil však mnohem víc: fascinující, časem nedotknutelnou, drsně lyrickou podívanou, jež je stejně tak "uměním" jako "diváckým" filmem. Vypráví v ní o krachu mužného přátelství, ale i o soumraku celého jednoho světa a celého filmového žánru. A především o sobě

Tahle země stárne a já chci zestárnout s ní, říká Pat Garrett bývalému kumpánovi a záhy nato soupeři z protější strany zákona Billymu Kidovi. Zdůvodňuje tak rozhodnutí, jež mu dopomohlo k šerifské hvězdě a zároveň ho přinutilo k nenáviděné misi - dopadnout Kida a předat jej spravedlnosti. Další z Peckinpahových snímků, drasticky prostříhaných studiem bez režisérovy možnosti zasáhnout, se vrací k modelu dvou přátel, kteří jsou z vlastní či cizí vůle donuceni namířit kolty proti sobě. Stejně jako v Divoké bandě však i v dalším z melancholických westernů krvavého Sama přátelství trvá až do smrti jednoho z jeho aktérů.

Pat Garrett and Billy the Kid, USA 1973, 122 min., české titulky, režie: Sam Peckinpah, hrají: James Coburn, Kris Kristofferson, Richard Jaeckel, Katy Jurado, Chill Wills, Jason Robards, Bob Dylan, R.G. Armstrong, Luke Askew, Richard Bright, Matt Clark, Jack Elam, Paul Fix, L.Q. Jones, Charles Martin Smith, Harry Dean Stanton, Gene Evans, Sam Peckinpah, Dub Taylor...

Taxidermia

Celovečerní film Taxidermia považují někteří kritici za zásadní milník v dějinách maďarské kinematografie. Scény plné zvráceností a násilností, připomínající Pasoliniho film Salo aneb 120 dnů Sodomy, nastavují zrcadlo současné deformované společnosti.

Tři příběhy - tři historická období. Tři muži - děd, otec a syn. Jeden touží po lásce, druhý po úspěchu, třetí po nesmrtelnosti. Děd žije svými fantaziemi a za zimních večerů se v promrzlém chlévě zahřívá vzrušujícími sny. Nic ho nemůže zastavit v jeho plodné představivosti. Otec je proslulý šampion v soutěžích jedlíků v časovém limitu, jenž se snaží dostihnout svůj vzor, evropského mistra jedlíků. Syn vycpává zvířata. Zabývá se něčím, co si nikdo nedokáže ani v nejbujnější fantazii představit. Příběhy děda, otce a syna, jež se odehrávají ve třech dějinných obdobích, nastavují zrcadlo zvrácené době i společnosti.

Taxidermia, Maďarsko / Rakousko / Francie 2006, 91 min., české titulky, režie: György Pálfi, hrají: Csaba Czene, Gergely Trócsányi, Adél Stanczel, Marc Bischoff...

Třetí muž

"Třetí muž", jeden z největších britských klasických filmů, je melancholickým i znepokojivým portrétem přátelství, zrady a kriminálních tendencí v poválečné Evropě, který si uchovává schopnost fascinovat i moderní publikum. Dokazuje to jeho první místo v anketě členů Britského filmového institutu z roku 1999.

Padlý idol zahájil Reedovu spolupráci se spisovatelem Grahamem Greenem v postavení autora námětu a současně i scenáristy. Vedle Třetího muže jsou spolupodepsáni ještě pod Naším člověkem v Havaně.

Jejich film má dva hlavní hrdiny, oba Američany. Spisovatel westernových (rodokapsových) románů na mizině Holly Martins přijíždí do Vídně na pozvání svého kamaráda z dětství Harryho Limea, s nímž dlouho nebyl ve styku, a proto stále setrvává v nejlepší víře o jeho charakteru. Brzy se dozvídá o Limeově neblahé pověsti cynického spekulanta, jenž mrzačí pacienty, zvláště pak děti ředěným penicilínem, který je ve vítěznými mocnostmi okupované Vídni silně nedostatkovým zbožím. Jak je záměry Limea vtahován do pavučiny intrik podsvětí, Martins postupně odhaluje pravdu. Oči mu plně otevře osobní setkání, jež se odehrává ve slavné scéně na ruském kole v zábavním parku Pratru.

The Third Man, Velká Británie 1949, 104 min., české titulky, režie: Carol Reed, hrají: Joseph Cotten, Alida Valli, Orson Welles, Trevor Howard, Siegfried Breuer, Bernard Lee, Carol Reed, Geoffrey Keen...

Tsotsi

Příběh černošského mladíka, jenž přežívá v koloběhu násilí ve slumech na předměstí Johannesburgu, se bezprostředně po uvedení do jihoafrických kin stal národním fenoménem. Drama tematizující AIDS, chudobu, kriminalitu a sociální nerovnost získalo Oscara za nejlepší zahraniční snímek.

Předměstí Johannesburgu patří mezi místa s největší zločinností na světě. Vraždy a loupeže jsou tu na denním pořádku. Pro ty, kdo se v takovém prostředí pohybují, platí neúprosný a krutý zákon přežití. Tsotsi je instinktivní, krutý gangster bez náznaku soucitu s jinou lidskou bytostí, sirotek, který vyrůstal bez jakéhokoliv sociálního a citového zázemí. Minulost potlačuje, žije jen bezútěšnou současností, kterou sdílí s podobnými ztracenci. I jeho jméno je jen přezdívka, která v pouličním slangu označuje gangstera nebo zločince.

Po jedné loupeži nalezne v ukradeném autě něco, nebo spíše někoho, kdo mu - byť nevědomky - ukáže cestu, jak se dostat zpět z pekla, ve kterém až dosud žil. Tsotsi je nucen řešit konflikty ne agresivitou, ale jednáním a komunikací. Poprvé se otevírá a je schopen a ochoten mluvit o své minulosti, kterou dosud až zuřivě potlačoval. Kromě People's Choice Award na FF v Torontu získal film Oscara za nejlepší zahraniční film roku 2005.   

Tsotsi, Jižní Afrika / Velká Británie 2005, 94 min., české titulky, režie: Gavin Hood, hrají: Presley Chweneyagae, Mothusi Magano...

Zrcadlo

Nejosobněji laděné dílo Andreje Tarkovského, v němž vzpomíná na své dětství a především na matku jako určující osobu svého života. Fascinující obrazy interiérů venkovské chalupy a moskevského bytu, podbarvené hypnotickými tóny Eduarda Artěmjeva, jsou zdrojem mimořádného duchovního zážitku.

Ruský režisér Andrej Tarkovskij natočil celkem sedm celovečerních filmů. Je až symbolické, že v této řadě uprostřed se nachází Zrcadlo, jeho nejosobnější dílo, o kterém však prohlašoval, že nejméně vyjadřuje jeho estetický vkus a celkově se k němu choval poměrně odmítavě. Režisérovu sebekritiku lze však přijmout jen do určité míry, pro mnoho diváků je právě Zrcadlo vůbec nejoblíbenějším dílem z tvorby Andreje Tarkovského.

Hrdinou Zrcadla je Alexej, muž středního věku, který onemocní vážnou chorobou. Upoután na lůžko, rekapituluje svůj život a bílá místa paměti si objasňuje v rozhovorech se svou matkou. Je pozoruhodné, že Alexeje nikdy nespatříme, na rozdíl od matky, kterou ztvárnila režisérova skutečná matka, Maria Višňakovová. Oproti ní je postava otce v pozadí, což koresponduje s Tarkovského zážitky z dětství. Když mu byly tři roky, rodiče se rozvedli a on vyrůstal se svou mladší sestrou u matky.

Zerkalo, Sovětský svaz 1975, 108 min., české titulky, režie: Andrej Tarkovskij, hrají: Anatolij Solonicyn, Oleg Jankovskij, Innokenti Smoktunovsky, Nikolaj Grinko, Margarita Těrechova...

Zvedá se vítr

Podobně jako v případě do občanské války situované Země a svobody se Loach vrací do minulosti, aby poukázal na problémy současnosti, zvláště na britskou účast v irácké válce. Název je citátem z textu písně Roberta Dwyera Joyce z 19. století. Příběh se odehrává v Irsku v letech 1919-23. Nečekejte však podobný historický film jako byl ve stejné době se odehrávající Michael Collins Neila Jordana. Ten se ve výpravné produkci zaměřil na hlavní aktéry boje za nezávislost. Loach střídmějšími prostředky a z jejich perspektivy sleduje osudy obyčejných Irů.

Bratři Damien a Teddy O'Donovanovi jsou svědky, jak angličtí vojáci ubijí jejich známého jen proto, že nemluvil anglicky. Teddy je členem, později místním předákem polovojenského oddílu Irské republikánské armády bojující za nezávislost. Damien právě absolvoval medicínu a chce jít pracovat do Londýna. Když ale cestou na vlak zažije další násilí na nevinných, vrátí se a vstupuje rovněž do IRA. Bojovníci za osvobození získávají zbraně a zabíjejí okupační důstojníky. Teddy se dostane do zajetí, je mučen a posléze osvobozen. Když po dlouhých bojích dojde k jednáním a mírové smlouvě, považují to někteří za vítězství. Část Irska získává relativní samostatnost pod britským vlivem, ale severní část ostrova zůstává součástí království.

Cesty bratrů se rozdělují. Jeden to bere jako vítězství, druhý jako zradu spolubojovníků a bojuje dál. Tentokrát už ne proti Britům, ale proti zrádcům, kterými je vláda a její oficiální irská armáda.

The  Wind That Shakes the Barley, Velká Británie / Irsko / Francie 2006, 126 min., české titulky, režie: Ken Loach, hrají: Cillian Murphy, Liam Cunningham, William Ruane...

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám