Zakázkový cyklus byl záhy po dokončení vystaven; v roce 1972 měl získat knižní podobu - z edice v Severočeském nakladatelství ale sešlo. Ke čtenáři, resp. divákovi se tedy dostává se zpožděním čtyřiatřiceti let.

Knihu, graficky upravenou Liborem Fárou, otvírá studie jeho manželky Anny. Autorka se v textu zprvu věnuje proměnám Funkeho fotografického rukopisu, popisuje postupné přijímání a překonávání vlivů piktorialismu nebo k abstrakci sahajících světelných kompozic, vytvářených po setkání s fotogramy Mana Raye, a následné nalézání osobního výrazu - střídmé krásy nové věcnosti.

V druhé části sledujeme vznik lounského cyklu, jenž je v knize představen v důmyslné autorské kompozici pracující se střídáním horizontálních a vertikálních záběrů, pravolevých a levopravých diagonál, podhledů a nadhledů, exteriérů a interiérů, detailů a záběrů širé krajiny. V závěrečné části textu Fárová odkrývá důvody, pro něž v roce 1972 sešlo z vydání knihy.

Výsledky Funkeho překotného a plodného experimentu, na který mu ovšem osud vyměřil pouhá dvě desetiletí, i když prožitá v samém středu prvorepublikové avantgardy, stojí dnes v opozici k tehdejším fotografovým nárokům nedělat umění, jen sloužit skutečnosti, resp. přinutit fotografii plnit sociální funkci - stát na straně dělníka. Ideologický background po letech okoral a působí směšně, o to víc ale vyniká ve Funkových snímcích Loun a samozřejmě i v četných jiných jeho záběrech originalita a citlivost pohledu - ostrého, nového, bytostně svého.

Jaromír Funke: Louny, úvodní studii napsala a publikaci uspořádala Anna Fárová. Torst, Praha 2006