Výběr je učiněný s charakteristikou maximálního příklonu k tendencím nového funkcionalismu, obohaceného příklady minimalistických interpretací tradičních venkovských rodinných domů.

Domy, které pracují s křivkami, tady téměř nejsou. A jde většinou o solitéry, tedy o stavby, které řeší především svůj vztah k přírodnímu okolí, nikoli vztah k bezprostředním sousedům (či aspoň se tak tváří).

Je to obdivuhodná přehlídka, která je zpracována vrcholně záslužným způsobem. Není určená pro architekty, ale především pro jejich potenciální klienty. Podle toho je postavena i úvodní část, která nabízí stručnou historii rodinného bydlení a pak především téměř didaktickou kapitolu o tom, co to obnáší pořídit si rodinný dům a na co je nutno pamatovat - od rozhodnutí o místě domu až po jeho pohodlnou zařiditelnost.

Publikace obsahuje fotografie a půdorysy

Domy jsou představeny "typizovaně" - kde, od koho, jaká je velikost, konstrukce, materiály, jak se tam topí, pro kolik je lidí a jaká je profese majitelů. K tomu stručná charakteristika domu, v níž je zahrnut také názor majitele. A k tomu fotografie, půdorysy a řezy v jednotném měřítku (a do knihy je volně vložen již odpovídající "metr").

Zajímavé je, že zřejmě právě na zeměpisnou rozmanitost klade kniha důraz - už na obálce má vyjmenovaná místa (nikoli autory) a k tomu malé fotografie, spíše značky domů, aby bylo zřejmé, o jaké stavby se jedná.

Občas se objeví nějaké nedostatky

Vytknout se tomu dá jen málo - třeba to, že interiéry jsou většinou (bohužel) podle poslední módy téměř nezařízené. Také je trochu škoda, že chybí rok a náklady, 17 let je již dost dlouhá etapa a stavby nejsou v knize seřazeny chronologicky, náklady by byly užitečné k odbourání mýtu o tom, že architektonický návrh znamená drahou stavbu.

To jsou však pochopitelné nedostatky - po zabydlení už jen málokdo pustí do domu fotografa a výše nákladů bývá často vnímána jako velmi soukromá záležitost. To, že některé domy tu nejsou a převládá určitý styl, je věc autorská, vydavatelka a její spolupracovníci se věnují tomu, co je jim blízké. A je to také věc rozsahu - 77 je sympatické číslo a je to rozsah tak akorát.

Kniha je báječná. Užitečná a krásná. Nejen pro ty, kdo budou hledat inspiraci ke svému bydlení, ale stejně tak pro ty, kdo chtějí mít přehled o tomto zajímavém soudobém architektonickém jevu.

České bydlení - DOMY, 77 rodinných domů z let 1989-2006, vydal Prostor - architektura, interiér, design, o.p.s., Praha 2006