Výjimečné postavení však měl Systém 7, který tvoří Steve Hillage se svou ženou Miquette Giraudy, a to nejen proto, že jako jedni z mála se nepředstavili jen v roli DJů, ale hráli živě. Hudbě se totiž věnovali dávno předtím, než vznikla taneční scéna - už v sedmdesátých letech v mezinárodní undergroundové skupině Gong.

Jak se cítíte na velkých festivalech, jako je Open Air Field?

Přímo na tomto jsme hráli v roce 2001, a tak nás to tu bavilo, že jsme se sem vrátili. Zaletěli jsme si sem a po akci se vracíme zpátky do Anglie, kde budeme v neděli hrát v Glastonbury, kde se vždycky sejde enormní množství lidí, takže Open Air Field bych označil spíše za akci střední velikosti.

Sám se na hudební scéně pohybujete od první poloviny 70. Let. Čímto, že stále ještě hrajete?

Když vás baví dělat hudbu, tak proč s tím skončit. Někdy lidé končí z ekonomických důvodů, ale my máme to štěstí, že se nám daří dělat, co nás baví a přitom vést docela pohodlný život. Jako producent jsem během let udělal pár desek, které se dobře prodávaly a z těch mám tantiémy.

Jak jste se od psychedelického undergroundu a space rocku dostal až na taneční scénu?

Už ve skupině Gong v 70. letech jsme hodně experimentovali se syntezátory. Kdybychom už tehdy měli samplery a MIDI sekvencer, dělali bychom to, co děláme dnes. Když si pečlivě poslechnete naše desky z té doby, zjistíte, že řada zvuků si je podobná. Pojetí, jímž hraji na kytaru, se nezměnilo. Pořád pokračuje v tom, co jsme dělali, a jdeme za svými nápady. Jediná věc, která se ve skutečnosti změnila, je to, že už nepracujeme s bicími a baskytarou a že nemáme texty.

Co vás zaujalo na technu?

V techno rytmech je něco pohanského, což jsem v rock and rollu nenašel. Je v něm kmenová paměť stará tisíce a tisíce let. A vyvolávat ji pomocí moderní techniky je velmi magické.

Myslíte si také, že duch undergroundové scény 70. let je podobný duchu techno scény?

Kořeny techno scény jsou sice v 70. letech, ale je jiná doba. Tvrdím pouze, že prvky si jsou podobné, jsme lidé, tudíž rosteme. Pořád něco hledáme. Objevili jsme svůj styl, což je velmi uspokojující, ale jednou ho zase změníme. Stále se díváme po nových kombinací, jednotlivých prvků a po nových způsobech, jak získat energii, kterou máme v hudbě rádi.

Vy se ovšem nevěnujete jen technu, ale taká nahráváte alba s Rachidem Tahou pojatá v duchu world music.

Ano, s Rachidem pracuji od roku 1983, sice ne pořád, ale hodně. Už dříve mě zajímala arabská hudba, kterou jsem se učil poslouchat a rozlišovat její styly. Je to jiná práce než v System 7, ale víte, co je zajímavé? Propojuje se to. V roce 2003 Arabové milují techno.