Představili jste filmy dalšího ročníku putovního cyklu Projekt 100. Jak je dáváte dohromady, je mezi nimi nějaká dramaturgická souvislost?

Skladba filmů této vzdělávací přehlídky je vždy náhodná, nemá jinou spojitost než tu, že jde o klasické, lety prověřené filmy nebo současné snímky oceněné na řadě festivalů. To je případ čínského filmu Zhang Yimou Cesta domů nebo snímku Zvedá se vítr Kena Loache, které by se v běžné distribuci neobjevily, a díky nám se dostanou k českému divákovi. Velcí distributoři pořád šilhají po velkých filmech, ale když vidíte, co se potom dává v běžných kinech, hrozíte se. Projekt 100 je tedy především alternativním typem distribuce.

Od ledna příštího roku přebíráte funkci předsedy Asociace českých filmových klubů (AČKF), zároveň zůstáváte ředitelem Letní filmové školy. Jak by se mělo dál vyvíjet české klubové hnutí?

Chtěli bychom udržet kvalitu toho, co děláme, a zároveň více propojovat naše aktivity. Jde o to vytvořit komunitu lidí se zájmem o kvalitní film - nás zajímá filmové umění, nikoli peníze ani čísla počtu diváků anebo prostor v médiích. Zároveň profesionalizujeme svou činnost.

Jaké jsou vaše hlavní projekty?

Asociace sdružuje filmové kluby, které do roku 1989 fungovaly bez filmů a půjčovaly si je z archívu. Po revoluci se situace změnila a dnes za Asociaci kupujeme ročně patnáct až dvacet filmů pro filmové kluby. Takže základním posláním je metodické řízení klubů, ale i distribuce filmů, zastupování zájmů klubistů a pomoc při organizaci přehlídek. Vedle pořádání Letní filmové školy chceme klást důraz na putovní přehlídky, které se osvědčují, jako nedávno v případě španělského a čínského filmu. V poslední době se zaměřujeme na projekt filmové výchovy na školách a podpory projekcí pro děti.

Jak by měla podpora klubům vypadat? Co jim nejvíce chybí?

Mám pocit, že každý klub je takový solitér, ale neexistuje skutečně společná platforma, na níž by se setkávaly. Chybí lepší komunikace a výměna informací. Chtěli bychom vydávat nový časopis pro klubisty, který by je informoval o tom, co se děje a co je nového.

Víte, jak pro ně sehnat tolik potřebné peníze?

Doufám, že nový zákon o kinematografii bude upravovat i působnost klubů - tedy najde způsob, jak získávat peníze pro jejich činnost. Podle mého názoru by se o to měl starat spíše stát než soukromé společnosti. Starý zákon z roku 1992 "klubismus" zcela zanedbal a byla to jedna z nejfatálnějších chyb, co se týče filmové výchovy u nás. Po Slovensku jsme snad nejhorší filmovou krajinou, co se týče legislativní úpravy kinematografie.

Jaká lákadla dnes připravujete na příští Letní filmovou školu?

Jednáme s takovými osobnosti, jako je dramatik a bývalý prezident Václav Havel nebo spisovatel Paolo Coelho, je velmi pravděpodobné, že na filmovce bude koncertovat Nick Cave. Zase to ale vypadá, že ministerstvo kultury dá přednost podpoře jiných filmových akcí než Letní filmové škole, což nás mrzí. Peníze se shánějí velmi obtížně.

Za ministra kultury Vítězslava Jandáka jste se dostal s ministerstvem do konfliktu. Jak jste na tom se vztahy s jeho úředníky dnes?

Doufám, že je to lepší a že jsem s nimi v konfliktu méně. Vždyť jsem členem užšího výboru komise, která připravuje nový zákon o kinematografii, a s úředníky se stýkám pravidelně. Rozpracováváme velmi komplexní návrh, kdy se inspirujeme polským modelem. Ale ještě jsem neviděl nynějšího ministra kultury, tak nevím, jak padnu do oka jemu. Situace na politické scéně je ale velmi překotná.