Na Tanci Praha zdaleka nebyl poprvé, nicméně pokaždé dokáže pořádně překvapit a zvednout diváky ze sedadel, a to jak v pozitivním, tak pro někoho možná i v negativním slova smyslu. Vystoupení patřilo mezi nejúspěšnější akce celého festivalu.

Palle Granhoj nezůstal své pověsti nic dlužen ani tentokrát, neboť přivezl docela šokující 70minutovou choreografii s názvem 8IQ - Žádná žena, žádný pláč. V ní docela nevybíravým způsobem podrobil kritice ženskou inteligenci a chování. Nakonec to ale až tak urážlivé nebylo, nota bene většinu mladého publika tvořily slečny a dívky, které se ohromně bavily a na závěr odměnily soubor vskutku dlouhým a nadšeným aplausem.

Jistě i proto, že Palle Granhojovi se povedlo vybavit svou práci množstvím invence všeho druhu - jiskřivým humorem, překvapivými zvraty až crazy momenty, ohnivou dynamikou, svícením, ale samozřejmě i výtečným tancem. Jeho choreografie bývají syntézou tance, divadla a živé hudby, výjimkou nebyla ani současná inscenace.

Osm tanečnic (všechny také zpívají, jedna z nich je školenou operní zpěvačkou, jiná zase violoncellistkou) a dva performeři (zároveň muzikanti - bicí a drnkací nástroje všeho druhu) předváděli tanec, zpěv (i sborový). I to svědčí o tom, jakou "nakládačku" publikum dostalo.