Hlavní obsah

Milostný příběh v osidlech politiky

Právo, Leoš Kyša

Co se může stát, když někdo uzavře hloupou sázku, přijede k němu na návštěvu zavržený impotentní bratr nebo se do všeho přimíchají Václav Klaus s Milanem Knížákem. Takhle nějak by mohl znít podtitul knížky Kávový Voko od Marka Hofmana, kterou vydalo nakladatelství Beta Books.

Článek

Všechno je ovšem ještě trošku jinak. Současný prezident se nejmenuje Klaus, ale prostě jen Pan inženýr, Milan Knížák je Milan Kubů a autor není Marek Hofman, nýbrž starý pan profesor Miroslav Kutílek. A přestože je příběh plný dosti kontroverzních politických paralel, je knížka hlavně příběhem milostným.

Autor pod pseudonymem Marek Hofman poprvé publikoval před necelými dvaceti lety v samizdatové edici Petlice. Po románu Hra na divergenci přišlo krátce před revolucí Sedm dní v kolínském Indexu a v roce 1993 už u nás řádně vydaný román Víry živé vody. Pak se po něm v podstatě slehla zem. Kávový Voko je pro vědce a spisovatele po třinácti letech návratem poměrně zdařilým i vtipným.

Příběh hlavního hrdiny, trochu příliš hravého a nerozhodného matematika a ambiciózní slečinky ze Spořitelny je vcelku obyčejný. Seznámení krátce před sametovou revolucí nabírá spád v revolučních dnech, kdy matematik získá spoustu politicky vlivných nepřátel a jeho žena nastoupí cestu k obrovskému bohatství, která byla možná jen v dobách divokého kapitalismu. Profesorovo vyprávění, které dál běží stejně jako děj, vzbuzuje vědoucí úsměv, když poznává nejen zákonitosti mezilidských vztahů, ale i politické pozadí příběhu.

Jen závěr má možná trochu dramatičtější ráz. Civilnost a poklidnost vyprávění ovšem nejsou knížce na škodu. Naopak. Škodí jí příliš ostré paralely se skutečným světem a "hrdiny" nedávných i dnešních dnů. Určitě se proto najde dost čtenářů, kterým Kávový Voko do oka moc nepadne.

 Marek Hofman: Kávový Voko Ilustrace: U. G. Sato. Beta Books, Praha 2006

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám