Článek
Loňské dvousté výročí narození autora inspirovalo nakladatelství Brio k připomenutí známých pohádek Sněhová královna, Princezna na hrášku, Statečný cínový vojáček nebo Pasáček vepřů. Vyvolalo zájem čtenářů i o všechny další, v nichž se snaží autor odpovědět na důležité otázky. Co je na světě nejkrásnější? Kdo je nejšťastnější? Co je to štěstí, krása, pravda, dobro?
Nelehké odpovědi, vždyť jisté je podle něho jen to, že k životu patří smutek stejně jako naděje a sobectví podobně jako růže květ. "O svět se nestarám!" říká hlemýžď v pohádce Šnek a růžový keř. "Mám dost práce sám se sebou a vystačím si sám se sebou."
"Neříkal jste, že máme ze sebe vydat ve prospěch ostatních to nejlepší, co můžeme? Nevyčetl jste mi, že já dávám jen růže?" odvětil keř. "Kvetl jsem z radosti. Dýchal jsem, žil jsem! Země a vzduch mi dávaly sílu. Cítil jsem se šťastný. Proto jsem musel stále kvést, to bylo mé bytí, netoužil jsem po jiném."
"Co jsem dal a co mu dávám? Plivu na něj! Je k ničemu! Nic mi po něm není... mám vše, co potřebuji, v sobě! Vejdu do sebe a tam zůstanu. Svět mi může být ukradený!"
Děti v pohádkách
Andersen povolává do svých příběhů děti stejně jako krále. Ožívá klíč od vrat nebo stříbrný groš putující s pánem do světa. Když vypadne zvědavostí z kapsy, pozná, jak bolí, když ho považují za falešný a neplatný. Pečlivý čtenář najde pohádku Hloupý Honza, který byl praktičtější než jeho bratři.
Autor se vydal i do daleké budoucnosti v pohádkách Múza nového století a Za tisíc let. Byl přesvědčen, že život nebude zbaven poezie i že mladí lidé zpoza oceánu přiletí vzdušným korábem do rodiště otců a dědů a za osm dní procestují Island, Paříž, španělskou zemi, Řím i Řecko...
Poprvé v Čechách
Andersen své pohádky poprvé vydal v roce 1835 a zanedlouho putovaly celou Evropou. Poprvé česky promluvily v roce 1863 slovy J. M. Boleslavského. Redaktorka Hana Neborová upravila překlady Gustava Pallase, který převedl 148 pohádek v edici vydané v letech 1914-1918 nakladatelem B. Stýblem. Dalších osm, pokládaných za součást pohádkářova odkazu, převedli současní překladatelé.
Slovenští výtvarníci Dušan Kállay a jeho žena Kamila Štanclová žili s Andersenovými hrdiny déle než tři roky - a je to znát. Ilustracemi plnými fantazie přesahujícími národnost i čas pomohli vytvořit skvostné dílo, důstojně představující nepominutelnou tvorbu dánského básníka a myslitele. K projektu se připojily Francie, Německo, Slovensko, Japonsko a Jižní Korea.
H. Ch. Andersen: Pohádky I, II, III, Nakladatelství Brio 2006