Vystoupením chtěla postavit vedle sebe umělý ideál ženy vnucovaný médii a normální ženu bez reklamních pozlátek. Provozovatelé galerie - výstavní síň patří Nadaci českého výtvarného umění - ale nahým ženám pobyt ve výloze zakázali. Autorka proto výlohu zakryla a diváci museli performanci sledovat zevnitř.

"Konzultovali jsme to s právníky, kteří řekli, že by nám hrozilo obvinění z několika trestných činů, od porušování veřejného pořádku až po ohrožování mravní výchovy mládeže," vysvětlila rozhodnutí galerie její pracovnice Linda Kropáčková. "Stačilo by, kdyby se jediný člověk stěžoval na policii, že je to pohoršlivé, a měli bychom problémy," řekla. Akce se konala za podpory Britské rady.

Lizzy Le Quesneová si záměrně vybrala rušnou Národní třídu a Galerii Václava Špály, jejíž okna lze lehce zaměnit za výkladní skříně. Aby zážitek byl intenzivní alespoň pro ty diváky, kteří do galerie vkročili, rozhodla se zůstat s dalšími účinkujícími zcela nahá. Ženy různého věku a různých typů těla tu stály tři čtvrtě hodiny na malých podstavcích z plexiskla. Vypadaly jako naaranžované předměty ve výloze a jejich postoj zároveň upomínal na panenku Barbie stojící na špičkách.

Pětatřicetiletá Lizzy Le Quesneová vystudovala výtvarné umění a současný tanec a estetiku. Před svým příchodem do Prahy v roce 2000 pracovala šest let v Londýně a vystupovala i ve Francii, Portugalsku, Belgii, Rusku a USA. V současné době se věnuje videu, fotografickým projektům a performancím. V Praze vyučovala na konzervatoři Duncan Centre a publikuje texty o vizuálním umění a současném tanci a divadle.