Ač si to v mládí nikdy nepřál, šel ve stopách svého otce Josefa Auerbacha, ve dvacátých a třicátých letech majitele Elekta Filmu a Slavia Filmu. Syn podnikatele, který uspěl doma a poté, co před nacismem odešel do Ameriky, i ve světě, přitom začínal u filmu jako poslíček. Pak se vypracoval mezi nejmocnější muže filmového průmyslu.

"Bylo to něco, co jsem si předtím nedovedl ani představit," vzpomíná na svůj nástup do čela United Artists. "Změna - i když jsem šel do nejvyšší pozice z jiných vysokých funkcí - byla ohromná. Člověk tam sedí a může říct: O. K., deset miliónů, patnáct miliónů, dvacet miliónů...Ty tady zůstaneš, ty půjdeš pryč."

Dnes se na život s filmem dívá s humorem a nadhledem. Zažil vzestupy i pády a o všem vypráví stejnoměrně klidně, s ironií i sebeironií, neboť tak to zkrátka ve světě chodí. "Možná někdo namítne, že se to či ono stalo jinak," řekl Právu na křtu knihy v kavárně kině Lucerna a dodal: "Tohle je můj pohled, tak to vidím, tak si to pamatuji já."

Kmotrem jeho knihy byli spisovatel Arnošt Lustig, který ji doporučil jako jednu z těch, u nichž se člověk na konci každé stránky těší na tu další, a Václav Marhoul, který muže, jehož jméno dodnes s úctou vyslovují mnohé hvězdy, uvedl jako krále někdejších canneských večírků.

Beatles, Bond, Reagan

S Beatles se Auerbach setkal v době, kdy v Anglii už sice fanynky omdlévaly, ale na turné s prvním filmem Hard Days Night ve Francii, Německu a Itálii je ještě nikdo neznal, takže je předem připravené kordony policistů neměly před kým chránit.

"Když pak ale přišel film do kin, situace se změnila," vypráví, a vzpomíná na to, jací tehdy "brouci" byli. Ve Francii nerozuměli jídelnímu lístku, tak jim objednal. "Jako předkrm jsem zvolil krevetový salát. Přinesli ho v miskách, krevety byly překryté listy salátu a oni na to koukali s údivem. Pak jeden z nich zvedl list a říká: Vždyť je to plný červů!"

Četl právě jednu z knih o Jamesi Bondovi, když se na poradě United Artist řešilo, jaké filmy by lidi zajímaly. Řekl tedy, že humorné dobrodružné příběhy, jaké píše Ian Fleming. Ten nápad se zalíbil, ujali se ho producenti Broccoli a Salzman.

"Společně s nimi koupila United Artists práva na všechny Flemingovy knihy," vzpomíná v kapitole nazvané příznačně James Bond: Nápad za všechny peníze. Stejné označení ostatně snese i rozhodnutí natočit prvního Růžového pantera či Rockyho.

Kromě práce pro filmový průmysl byl svého času i poradcem prezidenta Ronalda Reagana, s nímž ho seznámil společný přítel. "Reagan byl jako každý herec strašná drbna," píše Auerbach, který se pak stal v Bílém domě členem organizace American Information Office a byl zodpovědný za sestavení výstavy o Hollywoodu, která měla projet celý svět. "Soukromě mne prezident požádal, aby tam byly především jeho filmy..."

Návraty k láskám i do Prahy

Vzpomínky patří mnoha slavným od Sophie Lorenové, Jean-Paula Belmonda po Woodyho Allena, ale také láskám, z nichž některé se staly jeho manželkami, a čtyřem synům, které se dvěma z nich má.

V první polovině osmdesátých let připravoval v Praze na Barrandově, kde jako malý chlapec vyrůstal, s Barbrou Streisandovou film Yentl a v roce 1989 se do Prahy vrátil. Stal se tu poradcem a pak členem představenstva Lucerna Filmu, působil na Barrandově, zakládal Americkou obchodní komoru, pracuje pro nadaci Sue Ryder.

"Pořád mě všechno zajímá, zvlášť to, co se týká filmu," řekl Právu Auerbach a dodal: "Rozdíl mezi filmovým průmyslem, v němž tu podnikal můj otec, a tím, co se za filmový průmysl považuje dnes, je obrovský, především ve financování. Otec investoval, měl motivaci dělat něco, co doufal, že bude zajímat diváky. Dneska je tohle přání u tvůrců i producentů často hodně omezené. Co se bude líbit - třeba mamince a už nikomu jinému," zasmál se Auerbach.