"Děti útěku se snaží o zproštění viny Němců tím, že předkládají zcela odpolitizovaný film," napsal liberální týdeník Die Zeit. Také historik Norbert Frei kritizoval, že projekt zcela zapomněl na předchozí události a "v negativním smyslu okouzluje díky úplnému odbourání kontextu".

Dokumentární drama se po tři večery věnuje osudu mladých obětí války. V prvním příběhu diváci sledovali, jak mladou Němku a Poláka po válce na desítky let rozdělil v novém německo-polském pohraničí na Odře komunismus a sovětská nadvláda. Vše končí svatbou starých lidí až v roce 2005. Podle průzkumů první díl sledovaly 3,3 miliónu lidí.

"Autentické příběhy jsou uchvacující. Křiklavý protiruský resentiment a společný obraz nepřítele, na kterém se Němci a Poláci ve filmu shodují, je však pokrytecký," píše Die Zeit. Historik Frei považuje pominutí předchozích událostí za "trestuhodné". Odporuje názorům, že se dříve utrpení Němců opomíjelo a že nyní je třeba konečně německým obětem "udělit slovo".

Historik Guido Knopp, který je v ZDF zodpovědný za řadu historických projektů, nový seriál obhajuje. Poukazuje na to, že v něm jde především o autentické svědectví a zážitky lidí z tehdejší doby. Za určitý start k novému pohledu na německé oběti a na dlouho tabuizované vysídlení se v Německu obvykle považuje novela Güntera Grasse Jako rak z roku 2002. Ta líčí katastrofu z ledna 1945, kdy sovětská torpéda potopila v Baltu přeplněnou loď Wilhelm Gustloff, na níž podle historiků zahynulo až 9000 lidí. Pak například historik Jörg Friedrich vydal bestseller Požár o "bombovém teroru" západních spojenců při náletech na německá města a také obrazovou publikaci k tomuto tématu.

Odsun věcí všech?

Historik Guido Knopp vydal knihu o německých válečných zajatcích a pak se vysílal i šestidílný seriál na ZDF. Z Knoppovy dílny vyšel i pětidílný cyklus ZDF Velký útěk věnovaný vysídlení z českých zemí, Polska či nynějších ruských území. Televize ARD ke stejnému tématu uvedla třídílný dokument Vyhnanci - poslední Hitlerovy oběti. Letos uvedené dvoudílné historické drama Drážďany z dílny ZDF, které pojednává o ničivém bombardování saské metropole v únoru 1945 a utrpení civilních obyvatel, minulý měsíc slavilo úspěch při udělování německých televizních cen.

Zvítězilo v hlavní kategorii hraných televizních filmů. "Projevuje se zásadní změna politické kultury, která vyprostila téma vyhánění z okovů studené války a z politiky uvolňování v době bipolárního světa. Vzpomínky na vyhánění už nejsou jen věcí zahořklé menšiny, ale všech, kdo se hlásí k lidským právům," napsal svého času Die Welt.

Ve skutečnosti ale vyhánění není "věcí všech" ani v Německu. Většinu mladých Němců to příliš nezajímá.